1.IDEINTIFIKAČNÍ ÚDAJE O MATEŘSKÉ ŠKOLE

Název školy:              Mateřská škola Bohutín, příspěvková organizace, okr. Příbram

Název ŠVP:                 Rok v mateřské škole

Adresa:                       Bohutín, Vysoká pec 141, 262 41 Bohutín

Telefon:                      318 631 341

E-mail:                        msbohutin@email.cz

Web. stránky:            www.materskaskola-bohutin.cz

Zařazení do sítě škol: 1. 1. 2005

IČO:                            710 06 591

RED IZO:                     600 053 695

IZO MŠ:                      114 000 026

IZO ŠJ:                        114 000 034

ID datové schránky:   i92knnj

Ředitelka:                  Mgr. Lenka Říhová, kontakt: 318 631 341

Právní forma:             příspěvková organizace od 1. 1. 2003

Bankovní spojení:      KB

Číslo účtu:                  518 089 240 217/0100

Ředitelka školy:         Statutární orgán - Mgr. Lenka Říhová

Zřizovatel:                  Obec Bohutín, Vysoká Pec 140

Provoz školy:             pondělí – pátek 6:00 hod – 16:30 hod

Typ MŠ:                      MŠ s celodenním provozem – tři třídy

2.OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

2.1 Základní údaje

Umístění školy v obci:           Bohutín, část obce Vysoká Pec 

Druh provozu školy:              celodenní 

Kapacita školy:                      50 dětí

Počet tříd:                              3 třídy

Počet pracovníků:                 6 pedagogických, 2 provozní 

Počet školních budov:          jedna 

Lokalita školy:

Mateřská škola má 3 třídy, je umístěna v samostatné budově s vlastní zahradou. Nachází se v klidném prostředí, uprostřed malebné vesnice ležící na okraji Brd. Pěkné prostředí umocňuje velká zahrada s řadou dřevěných průlezek a třemi pískovišti, které zajišťují dětem dostatek bezpečných pohybových aktivit po celý školní rok.

Poloha mateřské školy umožňuje vycházky do blízkého okolí - do lesa, lesoparku, k rybníku, na pole, louky, ale i návštěvy krajského města Příbrami.

Charakteristika a specifika budovy:

V přízemí mateřské škole jsou tři třídy, dvě šatny pro děti, kancelář, která je současně šatnou pro pedagogický personál, velká jídelna s kuchyní a odpovídající hygienické zařízení. V patře mateřské školy jsou dvě ložnice, sociální zařízení pro děti, prádelna a malý archiv MŠ. Třídy jsou vybaveny množstvím hraček, interaktivními obrazovkami, hudebními nástroji a hracími koutky. Průběžně je doplňována pedagogická i dětská knihovna.

Hygienické podmínky odpovídají platným právním normám o hygienických požadavcích na provoz škol a školských zařízení i hygienickým požadavkům stravovacích služeb.

Kapacita školy je stanovena od září 2014 na 50 dětí. Vybavení mateřské školy odpovídá požadavkům provozu a je v souladu s platnými právními předpisy a normami.

Provoz školy je od 6,00 do 16,30 hodin.

Informace z historie školy:

Mateřská škola ve Vysoké Peci byla stavěna od roku 1957 v akci „Z“. Otevřena byla dle kroniky mateřské školy 5. září 1960.

V roce 2008 byla rekonstruována kuchyně mateřské školy, jídelna, šatny a sociální zařízení a došlo i na výměnu oken.

V roce 2014 byla provedena přestavba podkroví mateřské školy. Nově bylo v podkroví vybudováno sociální zařízení pro děti, malá prádelna se sušárnou a jedna ložnice s únikovým protipožárním schodištěm.  Mateřská škola byla zateplena a má novou fasádu. Budova mateřské školy byla zvenčí odizolovaná. Na zahradě mateřské školy byly provedeny rozsáhlé terénní úpravy. Přibylo malé dopravní hřiště, zabudované ohniště, nové pískoviště, některé hrací prvky a bezbariérový přístup do mateřské školy i školní kuchyně.

3.PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ

1. Věcné (materiální) podmínky

Vybavení mateřské školy podporuje aktivity dětí potřebné pro rozvoj všech oblastí jejich osobnosti (biologické, psychologické, interpersonální, sociálně kulturní a environmentální).

• Dětský nábytek, tělocvičné nářadí, hygienická zařízení a lehátka pro děti jsou uzpůsobena antropometrickým požadavkům, potřebám a počtu dětí, jsou zdravotně nezávadné a bezpečné.
• Vybavení hračkami, pomůckami, náčiním, různými materiály a doplňky je dostatečné, odpovídá počtu dětí i jejich věku a je průběžně doplňováno a obnovováno.
• Nábytek a hračky v mateřské škole se mění podle potřeb a finančních možností školy.
• Hračky, pomůcky, náčiní a další herní doplňky jsou umístěny v barevných kontejnerech, ve skříňkách a na poličkách. Velká většina je dětem volně přístupná, samostatně si hračky mohou brát a opět je ukládat na svá místa.
• Všechna tři třídy jsou vybaveny interaktivními tabulemi.
• Všechny pomůcky a hračky jsou přizpůsobeny hygienickým požadavkům, jsou zdravotně nezávadné a bezpečné.
• Interiér budovy MŠ zdobí výtvarné práce dětí, které se průběžně mění po celý školní rok.
• Školní jídelna je samostatnou místností v přímé návaznosti na kuchyni MŠ a je společná pro všechny třídy.
• Vybavení školní jídelny (židle, stolky) splňuje požadavky předškolních dětí.
• Toalety, umývárny a šatny odpovídají hygienickým normám a požadavkům.
• V přízemí je umístěna ředitelna, která je zároveň šatnou pro pedagogické zaměstnance školy, šatny pro děti, úklidová komora se skladem čisticích prostředků.
• V patře budovy MŠ jsou dvě samostatné ložnice, které jsou vybaveny lehátky uzpůsobenými antropologickým požadavkům a počtu dětí, prádelna se sušárnou s úložnými prostory na prádlo a lůžkoviny.
• Suterén budovy (sklep) je využíván jako sklad brambor a zeleniny.
• V zadní části suterénu je kotelna na tuhá paliva a uhelna MŠ.
• Na budovu školy bezprostředně navazuje velká zahrada se třemi zakrytými pískovišti, zahradním domkem, autíčkem, vláčkem, pružinovými houpadly, zahradní sestavou se skluzavkou, dopravním hřištěm, stoly a lavicemi. Za příznivého počasí zde děti pobývají většinu dne, provádějí sportovní a herní činnosti i svačí. Zahrada je vybavená dle možností tak, aby mohly být dětem nabízeny rozmanité pohybové, sportovní a vzdělávací aktivity v kterémkoli ročním období. Její rozloha skýtá možnosti pro hry a dostatečný volný pohyb.
• Pravidelnou údržbu školní zahrady provádí zaměstnanci OÚ Bohutín.
• V nedaleké blízkosti MŠ je les, rybník, pole, louky, hřiště, areál hornického muzea Řimbaba i areál Dolu Rudolfka s hospodářskými zvířaty a velbloudy. Tato lokalita školy vybízí přímo k realizaci prvků ekologické výchovy a naplňování programu zdravého životního stylu.

Všechny vnitřní i venkovní prostory MŠ splňují bezpečnostní a hygienické normy dle platných předpisů, týkajících se především čistoty, teploty, vlhkosti vzduchu, osvětlení, hlučnosti, světla a stínu apod.

Záměry:

Z dlouhodobého hlediska materiálního zabezpečení, je možné počítat i nadále s podporou zřizovatele. Materiální vybavení zahrady školy je postupně obměňován a doplňován o prvky rozvíjející pohybové dovednosti dětí.

Zaměříme se na rozvoj obratnosti, dovednosti v oblasti hrubé motoriky.

Na zahradě mateřské školy bychom rádi vybudovali menší zahradní altán pro venkovní výuku.

1. Životospráva

Součástí budovy mateřské školy je školní jídelna.

Strava - dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava dle platných příslušných předpisů a stravovacích norem. Je zachována vhodná skladba jídelníčku. Jsou dodržovány technologie přípravy pokrmů a nápojů.

Je dodržován pitný režim, mezi jednotlivými jídly jsou zachovány doporučené intervaly. Děti nenutíme do jídla, ale snažíme se, aby alespoň ochutnaly a naučily se tak zdravému stravování. Denně děti dostávají ovoce, zeleninu, mléko i mléčné výrobky. Zařazujeme potraviny s hrubou vlákninou, minerály a vitamíny, ryby a drůbeží maso, zeleninové a ovocné saláty. Děti jsou během jídla vedeny k sebeobsluze, mají na jídlo dostatek času. Při stravování dbáme na estetické prostředí při stolování a respektujeme individuální zdravotní hlediska dětí (alergie). Svačiny jsou podávány dětem ve třídách MŠ, obědy v prostorách školní jídelny.

S jídelníčkem a s možnými alergeny v potravinách se rodiče mohou seznámit na nástěnce v šatně nebo na internetových stránkách školy.

Časový rytmus jídla je s malými odchylkami pravidelný. Ostatní činnosti jsou přizpůsobeny potřebám dětí i požadavkům výchovně vzdělávacího plánu.

Pitný režim je zajištěn v průběhu celého dne pobytu dětí v mateřské škole v podobě čajů, sirupů, moštů, džusů a čisté vody. K dispozici je po celý den nápojový termos a skleničky. Děti se tak mohou obsloužit samy dle potřeby. V letním období je nádoba s dávkovačem přemístěna na školní zahradu. Děti mají i zde pití neustále na dosah.

Otužování dětí je významnou složkou správné životosprávy. Otužování podporujeme přiměřeným oblékáním, větráním místností i pohybem v interiéru mateřské školy i venku. Pro starší děti organizujeme se souhlasem rodičů kurz plavání ve spolupráci s plaveckým bazénem v Příbrami, který také napomáhá k otužování a ke správnému životnímu stylu dětí.

Pobyt dětí venku na čerstvém vzduchu respektuje doporučenou délku, je přizpůsobován aktuálním klimatickým podmínkám (mráz pod - 8 stupňů, náledí, mrznoucí mrholení, silný vítr, inverze – za těchto klimatických podmínek zůstávají děti v mateřské škole). Děti mají dostatek prostoru pro volnočasové i řízené činnosti jak na zahradě MŠ, tak i v okolní přírodě. Pobytu venku využíváme dle možností a počasí i v odpoledních hodinách. Při vycházkách i pobytu na zahradě využíváme vhodných pohybových her a pohybových aktivit.

Odpolední spánek respektujeme potřebu jednotlivých dětí. Dětí odpočívají na lehátkách při četbě pohádky, poslechu relaxační hudby. Odpočinek vychází z individuálních potřeb dětí. Nespavé děti na lehátku odpočívají po kratší dobu, poté odcházejí do 3 třídy mateřské školy, kde jsou pro ně připraveny hry a činnosti zaměřené na rozvoj dovedností zaměřených na přípravu pro vstup do ZŠ. Odpočinek probíhá v předem vyvětrané místnosti, v teplejším období při otevřeném okně.

Praní lůžkovin zajišťuje školnice. MŠ má vlastní prádelnu s automatickou pračkou a sušičkou na prádlo. Prádlo je skladováno v suché, větratelné místnosti.

Zdravotní péče - do mateřské školy přijímáme děti zdravé, bez zjevné známky onemocnění. Učitelky nesmí podávat dětem žádné léky. Pravidelně zařazujeme zdravotní cvičení, podporující správné držení těla i cviky pro posílení svalů plosky nohy. Všechna cvičení podporují zdravý vývoj a růst dětí.

Při úrazu či náhlém onemocnění učitelka zajistí dítěti patřičnou péči a okamžitě informuje rodiče. Dítě z mateřské školy vyzvedává v případě onemocnění zákonný zástupce nebo pověřená osoba, uvedená v evidenčním listu dítěte.

S ohledem na možnosti a počet dětí jsou respektovány individuální potřeby dětí při aktivitě i odpočinku.

Učitelky jsou příkladem a přirozeným vzorem dětem i jejich rodičům. Mají kladný vliv na děti a dodržují zásady zdravého životního stylu.

Záměry:

I nadále zařazovat potraviny dle trendů zdravé výživy.

Pracovat na pestrosti skladby jídelníčku. Zařazovat potraviny s větším obsahem vlákniny a menším obsahem cukru.

Vést děti k samostatnosti, propagovat zdravý životní styl, zajišťovat dětem dostatek pohybu na čerstvém vzduchu v interiéru školy i mimo ni.

Podporovat správné držení těla, procvičovat plosky nohou.

Preventivní opatření se nadále budou týkat úrazů, dopravní výchovy, protidrogové prevence a prevence patologických jevů, jako je šikana.

1. Psychosociální podmínky

• Nově příchozí dítě má možnost postupně se adaptovat na nové prostředí i situaci.

• V MŠ je uplatňován individuální adaptační režim, vždy po vzájemné dohodě s rodiči.
• Hra je hlavní činností dětí.
• Děti mají dostatek času na spontánní hru, na její dokončení podle svého tempa, mají právo nabídnutou hru odmítnout.
• Sezení u stolečků omezujeme jen na činnosti, které to nezbytně vyžadují.
• Pro práci s dětmi volí učitelky rozličné metody a formy práce.
• Zařazované činnosti podporují u dětí volbu pohybu dle vlastní potřeby s ohledem na bezpečnost a práva ostatních dětí.
• Dodržování pravidel chování nám zajistí bezpečnost a psychickou pohodu a usnadní vzájemné soužití v mateřské škole.
• Volnost a svoboda dětí je vyvážena s nezbytnou měrou omezení, vyplývajících z nutnosti dodržovat v mateřské škole určitý řád.
• Osobní svoboda a volnost dětí je respektována do určitých mezí, vyplývajících z řádu, norem a pravidel, která jsou ve škole stanovena (Pravidla pro vzájemnou pohodu).
• Relaxace, odpočinek na lehátkách a spánek jsou uplatňovány s přihlédnutím a respektováním individuálních potřeb věku dětí i jednotlivců.
• Děti nejsou do spánku nuceny, mohou odpočívat s hračkou.
• Časové úseky a sled činností je možné upravovat podle aktuálních potřeb a okolností.
• Učitelky respektují potřeby dětí a napomáhají v jejich uspokojování (jednají přirozeně a citlivě, navozují situace pohody, klidu a relaxace).
• Všechny děti mají rovnocenné postavení, jakékoliv projevy nerovnosti, zesměšňování dětí nejsou tolerovány a jsou nepřípustné, v mateřské škole mají všechny děti stejná práva, možnosti i stejné povinnosti.
• V hodnocení dětí převažuje pochvala a povzbuzení, pedagogové se snaží o nenásilnou komunikaci s dítětem a tím navozují vzájemnou důvěru, spolupráci a zajišťují dětem pocit jistoty, sounáležitosti, vzájemné pomoci, potřebu úcty, sebeúcty.
• Učitelky sledují komunikaci dětí a dbají na gramatickou správnost dětského mluveného projevu.
• Je vyloučeno manipulování s dítětem a podporování nezdravé soutěživosti.
• Všichni zaměstnanci mateřské školy vytvářejí dětem takové prostředí, aby se cítily spokojeně, jistě a bezpečně.

Pravidla pro vzájemnou pohodu dětí:

• nikoho nesmí nic bolet
• neskáčeme si do řeči, počkáme, až druhý domluví
• nekřičíme, místo toho mluvíme klidným hlasem
• umíme požádat o pomoc a poděkovat
• nebereme si cizí věci
• neničíme nikomu hru nebo hračky
• oslovujeme druhého jménem
• pomáháme slabším a potřebným
• vždy dokončíme svou práci, abychom se z ní mohli radovat
• uklízíme hračky na své místo
• neopouštíme třídu bez dovolení paní učitelky

Pedagog by měl:

• dát dětem důvěru
• naslouchat dětem, jejich problémům a radostem
• věnovat své práci s dětmi maximum
• využívat situační učení
• vyhodnocovat dané situace
• společně s dětmi tvořit společenská pravidla
• využívat maňásky
• vest děti k samostatnosti, zodpovědnosti
• uplatňovat individuální přístup k dítěti
• úzce spolupracovat s rodiči

Záměry:

Vylepšovat a uspokojovat individuální potřeby dětí.

Začlenit dítě do organizované skupiny, aby si vytvářilo nové vztahy.

Vést děti k osvojování si základních pravidel chování, elementárních lidských hodnot a mezilidských vztahů.

Vytvářet kladný vztah mezi učitelkou a rodiči, založený na vzájemné důvěře, časté komunikaci a spolupráci s rodinou. Rodiče jsou rovnocennými partnery.

Vytvářet pozitivní klima školy.

Zlepšovat psychosociální podmínky školy prohlubováním a zvyšováním vlastního vzdělávání.

Zamýšlet se nad vhodnými způsoby pedagogického vedení, nad formami práce, analyzovat vzdělávací nabídku a využívat zpětných vazeb při další výchovné práci.

1. Organizace provozu

Provoz MŠ: od 6.00 hodin do 16.30 hodin

• Provoz mateřské školy je po dohodě se zřizovatelem stanoven v souladu s potřebami zákonných zástupců zapsaných dětí. Projednává se vždy na začátku školního roku na první schůzce s rodiči.
• Mateřská škola poskytuje celodenní péči.
• Do tříd jsou děti zařazovány podle věku.
• Děti přichází do mateřské školy do 8:00 hodin, pozdější příchod je možný po předchozí domluvě s učitelkou ve třídě.
• Děti si mohou rodiče vyzvedávat od 12.00 hod do12.30 hod a od 14.30 hod do 16.30 hod.
• Dítě z MŠ může vyzvednout zákonný zástupce dítěte nebo pověřená osoba uvedená v evidenčním listu dítěte.
• Nepřítomnost dítěte v mateřské škole omlouvají zákonní zástupci osobně, telefonicky ne elektronicky ve Správě MŠ co nejdříve (pokud rodiče dítě neomluví po dobu dvou týdnů, může být dítě z mateřské školy vyřazeno). 
• Hodiny pro veřejnost jsou stanoveny denně mezi 14:00 až 15:00 hod, po předchozí domluvě s ředitelkou školy.
• Do programu dne jsou pravidelně zařazovány řízené zdravotně preventivní pohybové aktivity a pohybové hry.
• Pobyt dětí venku organizujeme nejčastěji mezi 9:30 hod-11:30 hod.

Adaptační program: 

Aby děti zvládly vstup do mateřské školy bez výrazných problémů, nabízíme adaptační program. Po vzájemné domluvě s rodiči dochází dítě prvních 14 dní do mateřské školy jen na dvě hodiny (případně i v doprovodu zákonného zástupce) nebo dopoledne a po obědě odchází domů.

Zkrácený pobyt dítěte v mateřské škole napomáhá postupnému přizpůsobení dennímu režimu školy a postupnému odloučení od rodičů. Rodiče mají možnost pobývat s dětmi v mateřské škole, nahlédnout do školy, seznámit se s denním režimem, se způsobem práce učitelů. Samozřejmostí je ohled na individuální potřeby a zájmy dítěte. Viz. příloha č.1 Adaptační program MŠ

Organizační chod mateřské školy:

• Při vstupu dítěte do mateřské školy je uplatňován individuální adaptační režim.
• Děti jsou přijímány do tříd podle věku - třídy jsou věkově homogenní.
• Metody a formy práce jsou přizpůsobeny věku dětí.
• Rozvrh základních režimových činností je rozvržením časových úseků umožňujících upravovat intervaly podle aktuálních potřeb a okolností.
• Do denního programu jsou pravidelně zařazovány řízené zdravotně preventivní pohybové aktivity.
• Denní režim je pružný, umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí, na jejich aktuální potřeby.
• Poměr spontánních a řízených činností je v denním programu vyvážený, a to včetně aktivit, které mateřská škola organizuje nad rámec běžného programu.
• Veškeré činnosti jsou organizovány tak, aby děti podněcovaly k vlastní aktivitě, aby se zapojovaly do organizace činností.
• Dětem jsou vytvářeny podmínky pro individuální i skupinové činnosti - děti mají možnost pracovat v malých i větších skupinách.
• Je dbáno na osobní soukromí dětí - děti mají možnost si hrát a neúčastnit se společných činností.
• Ve výchovném procesu je vždy dominantou dostatek prostoru i času pro spontánní hru, děti ji mohou dokončit nebo v ní později pokračovat.
• Plánování činností vychází ze ŠVP, z potřeb a zájmů dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám a možnostem dětí.
• Ve třídách nejsou překračovány doporučené počty dětí, vycházíme vždy z docházky dětí přítomných a jejich spojování je maximálně omezeno.
• Pro realizaci plánovaných činností jsou vytvářeny vhodné materiální podmínky, pomůcky jsou připravovány včas.

Časové vymezení režimu dne:

6:00 – 8:00 hod              scházení dětí

8:00 – 9:30                      volné hry, pohybové a herní aktivity, individuální práce s dětmi, didakticky cílené činnosti (záměrné, spontánní učení) ve skupinách i individuálně, jazykové chvilky, smyslové hry, ranní cvičení, hudebně pohybové aktivity, psychomotorické hry, komunikativní kruhy a činnosti zaměřené na plnění třídních vzdělávacích programů, hygiena, svačina, pokračování v činnostech dle TVP

9:30 – 11:30 hod            příprava na pobyt venku, pobyt venku – vycházky, spontánní herní aktivity, sportovní a pohybové činnosti (využití zahrady a blízkého okolí MŠ)

11:30 – 12:00 hod           příprava na oběd, oběd, hygiena

12:00 – 14:00 hod           hygiena, klidové činnosti, odpolední odpočinek (poslech a četba pohádek, relaxační hudba…, náhradní činnosti pro děti se sníženou spotřebou spánku)

14:00 – 14:30 hod           vstávání, hygiena, odpolední svačina

14:30 – 16:30 hod          odpolední zájmové činnosti, hry dle zájmu dětí, pohybové aktivity, rozcházení dětí

Stravování:

8:30 -   9 : 00 hod       přesnídávka

11:30 - 12 : 00 hod     oběd

14:00 - 14 : 30 hod     svačina

Didakticky cílené činnosti

Jsou vytvářeny podmínky pro individuální a skupinové činnosti, kterých se mohou děti zúčastnit. Uskutečňují se v průběhu dne formou individuální či skupinové práce učitelek s dětmi. Vycházejí z potřeb a zájmů dětí. Činnosti jsou organizovány tak, aby děti byly podněcovány k vlastní aktivitě.   Aktivity jsou předem plánované.

Spontánní hry

Probíhají celý den, prolínají s činnostmi řízenými učitelkami ve vyváženém poměru, se zřetelem na individuální potřeby dětí. Při ranních hrách mají děti dostatek času a prostoru pro spontánní hru a pohybové aktivity. Během ranních her jsou zařazovány didakticky zacílené individuální nebo skupinové činnosti vedené učitelem. Dle potřeby probíhá individuální péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami.

Pohybové aktivity

• denně zdravotně zaměřené cvičení (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační)
• pohybové hry
• průběžně pohybové chvilky a hudebně pohybové činnosti
• minimálně 1x týdně didakticky cílené pohybové činnosti
• denně dostatečný pohyb při spontánních hrách a pobytu venku

Řízené činnosti  

Činnosti jsou organizovány tak, aby byly děti podněcovány k vlastní aktivitě. Jsou vytvářeny podmínky pro individuální a skupinové činnosti. Aktivity jsou plánované učitelkou.

 Odpolední zájmové činnosti 

Po odpočinku jsou zařazeny individuální činnosti s učitelem, práce s didaktickými pomůckami, prohlížení knih apod., následují volné činnosti dle volby dětí a při příznivém počasí pobyt venku na školní zahradě.

U předškolních dětí s povinnou předškolní docházkou pak činnosti cílené na rozvoj zrakové a sluchové percepce a na rozvoj grafomotoriky.

Odpoledne si rodiče vyzvedávají děti od 14.30 hod do 16.30 hod.  

Individuální činnosti

Jsou zařazovány v průběhu dne během ranních her a odpoledních zájmových činností dětí.

Snažíme se, aby poměr spontánních a řízených činností byl co nejvíce přizpůsoben nárokům a požadavkům dětí. Naší prioritou je vést děti k samostatnosti, přenechat jim možnost rozhodovat o věcech, které se jich bezprostředně týkají – o své hře, o činnostech, které je zajímají a naplňují. Dětem je dána možnost samostatně myslet, jednat, zdravě se prosadit a dokázat svůj názor obhájit.

Hygiena a sebeobsluha  

Potřebuje-li dítě pomoci na toaletě, při oblékání, stolování, úklidu hraček atd., může požádat učitelku nebo provozní pracovnici. Děti jsou vedeny k sebeobsluze, samostatnosti, vzájemné pomoci a ohleduplnosti.  

Záměry:

Zamýšlet se nad střídáním činností, abychom nenarušovali chod a sled výchovných činností ve třídách.

Dávat dětem dostatek prostoru pro spontánní hru, aby ji mohly dostatečně dlouho rozvíjet, vracet se k ní a podle vlastní vůle dokončit.

V práci učitelky by měla převládat nabídka činností před organizováním a manipulováním dětí.

Zařazovat a používat takové metody a formy práce, které děti zaujmou a jsou funkční.

1. Řízení mateřské školy

Řízení mateřské školy je postaveno především na osobním kontaktu, komunikaci a vzájemné dohodě. Snažíme se o vstřícnou a živou komunikaci, díky které jsou mezi zaměstnanci velmi dobré osobní vztahy.

Ve škole je funkční informační systém, který je podpořen těmito aktivitami:

• každodenní komunikace všech zaměstnanců
• komunikace rodičů a učitelek na třídách
• prostor pro konzultace s ředitelkou
• účast rodičů na třídních schůzkách a akcích MŠ
• informační nástěnky v šatně MŠ, webu MŠ, ve Správě MŠ pro rodiče, jsou základní informace o MŠ, třídách, dokumenty MŠ, plánované akce a důležitá sdělení pro zákonné zástupce dětí
• možnost prohlídky školy a podání informací je možné po předchozí vzájemné domluvě
• informace o MŠ mají možnost získat rodiče před nástupem dítěte do MŠ prostřednictvím webových stránek, ve dnech „otevřených dveří MŠ " 
• informační schůzka pro rodiče dětí do mateřské školy
• webové stránky školy

• Ředitelka podporuje týmovou spolupráci, dává zaměstnancům dostatek prostoru pro vyjádření vlastních kreativních nápadů a názorů.
• Ředitelka vyhodnocuje činnost zaměstnanců a pozitivně je motivuje k dalšímu snažení.
• Učitelky s rodiči navazují co nejužší kontakt formou společných aktivit a dobré informovanosti.
• Tvorba vzdělávacích programů a organizace chodu mateřské školy je na základě předchozího hodnocení a kontroly a vychází vždy z aktuální situace a potřeb.
• Všichni zaměstnanci jsou rovnocennou součástí týmu a podílejí se na tvorbě vize školy a školního vzdělávacího programu mateřské školy.
• Tímto dokumentem se řídí a čerpají z něj především učitelky MŠ, ale i ostatní zaměstnanci MŠ.

• V mateřské škole je uplatňován demokratický styl práce.
• Ředitelka má smysl pro odpovědnost, dovede podpořit své podřízené.
• Plánování mateřské školy je funkční a opírá se o předchozí zkušenosti a zpětné vazby.
• Učitelky spolupracují na tvorbě školního vzdělávacího programu. Též se podílejí na evaluaci a z výsledků hodnocení jsou vyvozovány závěry pro další práci.
• Ředitelka školy vytváří prostor pro spoluúčast při řízení pro všechny zaměstnance, názor a myšlenka každého zaměstnance je přijímána, všichni se podílí na dění v MŠ. Jde o kolektiv, kde má ředitel, pedagogický i ostatní personál odpovídající odbornou kvalifikaci a způsobilost.
• Každý pedagog zná a užívá přiměřené a efektivní metody práce, styl jeho práce odpovídá potřebám a zájmům dětí předškolního věku.
• Pracovnice mají možnost spoluvytvářet program a chod MŠ.
• Výsledkem celého týmu školy, včetně provozních zaměstnanců, je tvorba, realizace i vyhodnocování školního a třídního vzdělávacího programu a s ním souvisejících činností.
• Je vytvořena jasná koncepce školy, kvalitně a funkčně v souladu s RVP PV, vytvořený školní i třídní vzdělávací program včetně organizačního zajištění.
• Převládá otevřená komunikace se snahou a ochotou dosáhnout stanovených cílů.
• Ředitelka systematicky řeší péči o kvalifikační růst pedagogů a ostatních pracovníků školy. Jde o soustavné a systematické vzdělávání.
• Ředitelka školy má odpovídající odbornou i řídící způsobilost pro výkon své funkce, vyhodnocuje práci všech zaměstnanců.
• Ředitelka pozitivně hodnotí jednotlivé dílčí úspěchy, motivuje ke kvalitě vykonávané práce.
• Ve stylu řízení se preferují motivační metody, společné zájmy a cíle v oblasti předškolního vzdělávání.
• Ředitelka školy usiluje o jasné a funkční řízení uvnitř školy, o spolupráci s rodinou, o vzájemné respektování a ovlivňování v rámci daných pravidel.
• V mezilidských vztazích převládají v kolektivu celé školy morální zásady, ochota ke spolupráci, seberealizační vztahy. Učitelky pracují jako tým.
• Každý zaměstnanec zná svoji pracovní náplň, své stanovené kompetence – odpovědnost, povinnosti, pravomoci i práva.
• Hospodářská činnost má veřejná, jasně vymezená pravidla.
• Kontrolní a evaluační činnosti zahrnují všechny stránky chodu mateřské školy, ale také schopnosti přizpůsobovat se novým podmínkám a pružně řešit i odstraňovat nežádoucí jevy.
• Mateřská škola spolupracuje se svým zřizovatelem, mateřskými školami v okolí, se ZŠ i zájmovými spolky.

Systém řízení:

ŘEDITELKA ŠKOLY

školnice                                     učitelky                                kuchařka

Prostředky řízení:

• pedagogické rady
• hospitační činnost
• kontrolní činnost
• kontrola dokumentace
• konzultační pohovory o problémech tříd
• konzultační hodiny pro rodiče (dle domluvy)

Záměry:

Snahou je nadále zlepšovat fungující pracovní tým v příjemných pracovních podmínkách s funkční zpětnou vazbou, spolupracovat se ZŠ a blízkými mateřskými školami, se zřizovatelem a snažit se prezentovat MŠ na veřejných vystoupeních.

1. Personální a pedagogické zajištění

• Všechny učitelky mají odbornou kvalifikaci. Nadále se průběžně vzdělávají a získané poznatky uplatňují v praxi. Učitelům je vedeno profesní portfolio.
• Rozvržení pracovní doby je organizováno tak, aby byla vždy a při všech činnostech dětí zajištěna optimální bezpečnost a pedagogická péče. Je zajištěno překrývání služeb během pobytu venku a podávání obědů v MŠ. 
• Povinnosti a pravomoci všech zaměstnanců jsou vymezeny.
• Pedagogické pracovnice jednají, chovají se a pracují profesionálním způsobem v souladu se společenskými pravidly a pedagogickými a metodickými zásadami výchovy a vzdělávání předškolních dětí.
• Při společných programech pro děti, rodiče a veřejnost pomáhají i provozní zaměstnanci mateřské školy (projektové dny, mikulášská nadílka, vánoční vystoupení, rozloučení s předškoláky, výlety, oslava MDD a další).
• Péče o děti se zvláštními vzdělávacími potřebami je konzultována s příslušnými odborníky (speciálními pedagogy, psychology – PPP Příbram).

Pedagogičtí zaměstnanci:      6 kvalifikovaných učitelek

Provozní zaměstnanci:          1 školnice                  

1 kuchařka                

Záměry:

Profesionalizaci pracovníků zvyšovat dalším vzděláváním (2-3 semináře za rok pro pedagogy, v případě potřeby i pro ostatní zaměstnance). Prezentace na veřejnosti. Pečlivý výběr nabídky center DVPP, účelnost a provázanost seminářů s evaluačními výsledky mateřské školy a koncepčními záměry. Prohlubování přátelských a kolegiálních vztahů mezi zaměstnanci školy.

1. Spoluúčast rodičů

Snažíme se o vstřícnou a odbornou komunikaci, navazování partnerských vztahů a společné působení na vzdělávání dětí.

• Spoluúčast rodičů na vzdělávání dětí funguje na základě partnerství.
• Ve vztazích mezi rodiči a pedagogy panuje oboustranná důvěra, vstřícnost, porozumění, respekt a vzájemná spolupráce.
• Rodiče se mohou podílet na dění v mateřské škole, účastnit se společných akcí.
• Při nástupu do nového prostředí mateřské školy mohou rodiče pomáhat svým dětem s adaptací na nové prostředí (viz. příloha Adaptační program MŠ).
• Rodiče jsou včas informovány o problémech dětí v mateřské škole, jak zdravotních, výchovných i vzdělávacích. Informujeme se navzájem o nových pokrocích, hledáme společnou cestu k nápravě a dalším postupům.
• Rodiče jsou informováni o dění v mateřské škole a o svých dětech na třídních schůzkách, denním kontaktem s učitelkami, na webových stránkách školy i propagací prací dětí na nástěnkách v šatnách mateřské školy.
• Společně vytváříme laskavé a pohodové prostředí, které je podmínkou zdravého rozvoje dětí.
• Pořádáme setkání s rodiči a dětmi, abychom mohli společně sdílet prožitky, obohacovat mezilidské vztahy a vytvářet prostředí pro děti, ve kterém se cítí dobře.
• Všichni zaměstnanci chrání soukromí rodiny, zachovávají diskrétnost ve svěřených vnitřních záležitostech, nezasahují do soukromí a života rodiny, pokud nejsou porušována práva dítěte.
• Ředitelka školy dle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytuje informace dané tímto zákonem.
• S osobními údaji dětí i rodičů mateřská škola nakládá diskrétně, disponují s nimi pouze učitelky pro potřebu MŠ. Rodiče dětí podepisují prohlášení, že se děti mohou fotografovat pro účely prezentace MŠ (www stránky, časopisy…) 

Záměry:

Společnými silami připravit děti pro úspěšný start do základní školy (kompetence k úspěšnému zvládání školních povinností).

Hledat nové formy spolupráce, inovovat a reagovat flexibilně.

Informovanost na nástěnkách, fotodokumentace na webových stránkách o dění v MŠ.  

Vytváření partnerských vztahů.

Podílet se na tvorbě programu školy (náměty, připomínky) i na jeho hodnocení.  

Zprostředkování účasti rodičů na přímých ukázkách práce s dětmi, besídkách, vystoupeních, slavnostech, dnech otevřených dveří. 

Tvořivé dílny s rodiči.  

1. Spolupráce s dalšími institucemi

Spolupráce se základní školou:

• společná divadelní představení,
• návštěva předškoláků v 1. třídě ZŠ
• konzultace učitelů
• společná kulturní vystoupení (advent, vystoupení pro důchodce)
• Mikulášská nadílka

Úzce spolupracuje se zřizovatelem:

• vystoupení dětí na veřejnosti
• setkání se seniory

Spolupráce s PPP v Příbrami:

• vyšetření školní zralosti
• logopedická prevence
• semináře, školení

3. 9. Podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami 

Dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě, které k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření.

Podpůrná opatření 1. stupně realizuje mateřská škola. Při plánování a realizaci vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními je třeba mít na zřeteli fakt, že se děti ve svých individuálních vzdělávacích potřebách a možnostech liší. Účelem podpory vzdělávání těchto dětí je plné zapojení a maximální využití vzdělávacího potenciálu každého dítěte s ohledem na jeho individuální možnosti a schopnosti. K tomu je nutné, mimo jiné, navázat úzkou spolupráci s rodiči dětí, citlivě s nimi komunikovat a předávat potřebné informace. Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami spolupracuje učitel s dalšími odborníky, využívá služby školských poradenských zařízení. 

Rámcové cíle a záměry předškolního vzdělávání jsou pro vzdělávání všech dětí společné.

Podmínky vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními 

Pro úspěšné vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními je potřeba zabezpečit:  

• snížení počtu dětí ve třídě v souladu s právními předpisy   
• přítomnost asistenta pedagoga   
• realizace všech stanovených podpůrných opatření   
• diferenciace a individualizace vzdělávání    
• osvojení specifických dovedností v úrovni odpovídající potřebám a možnostem dítěte

Jazyková příprava dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka

Děti - cizinci a děti, které pocházejí z jiného jazykového a kulturního prostředí, potřebují podporu učitele mateřské školy při osvojování českého jazyka. Pokud rodiče sami neovládají český jazyk na úrovni rodilého mluvčího, nemohou své děti v poznávání českého jazyka přímo podpořit a děti se ocitají ve znevýhodněné pozici. Je třeba věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby dětem s nedostatečnou znalostí českého jazyka začala být poskytována jazyková podpora již od počátku nástupu do mateřské školy. Při práci s celou třídou je třeba mít na vědomí, že se v ní nacházejí i děti, které se český jazyk učí jako druhý jazyk, uzpůsobit tomu didaktické postupy a děti cíleně podporovat v osvojování českého jazyka.

Mateřská škola poskytuje dětem s nedostatečnou znalostí českého jazyka jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základní školy.

Zvláštní právní úprava platí pro mateřské školy, kde jsou alespoň 4 cizinci v povinném předškolním vzdělávání v rámci jednoho místa poskytovaného vzdělávání (v případě lesní mateřské školy v jednotlivém území, kde zejména probíhá pedagogický program a kde má škola zázemí). V takovém případě zřídí ředitel mateřské školy skupinu nebo skupiny pro bezplatnou jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání v souladu s vyhláškou č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Vzdělávání ve skupině pro jazykovou přípravu je rozděleno do dvou nebo více bloků v průběhu týdne.

Při přechodu na základní školu by děti s nedostatečnou znalostí českého jazyka měly mít takové jazykové a sociokulturní kompetence v českém jazyce, které jim umožní zapojit se do výuky a dosáhnout školního úspěchu.

Podpůrným materiálem při vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka je Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro povinné předškolní vzdělávání, které lze využívat při individualizované práci s dětmi s nedostatečnou znalostí českého jazyka již od nástupu do mateřské školy.

3. 10 Podmínky vzdělávání dětí nadaných 

Mateřská škola je povinna zajistit realizaci podpůrných opatření pro podporu nadání podle individuálních vzdělávacích potřeb dětí.

• Škola spolupracuje se školským poradenským zařízením.   
• Zadává specifické úkoly dítěti.  
• Zajišťuje didaktické pomůcky.   
• Zajišťuje doplnění a prohloubení vzdělávací nabídky.   
• Nabízí aktivity podle zájmu a mimořádných schopností, či mimořádného nadání dítěte.  

3. 11 Vzdělávání dětí od dvou do tří let  

• Prostředí je upraveno tak, aby poskytovalo dostatečný prostor pro volný pohyb a hru dětí, umožňovalo variabilitu v uspořádání prostoru a zabezpečovalo možnost naplnění potřeby průběžného odpočinku.
• Je zajištěn vyhovující režim dne, který respektuje potřeby dětí (zejména pravidelnost, dostatek času na realizaci činností, úprava času stravování, dostatečný odpočinek).  
• Mateřská škola vytváří podmínky pro adaptaci dítěte v souladu s jeho individuálními potřebami.  
• Vzdělávací činnosti jsou realizovány v menších skupinách či individuálně, podle potřeb a volby dětí.  
• Učitel uplatňuje k dítěti laskavě důsledný přístup (dítě pozitivně přijímá).  
• V mateřské škole jsou aktivně podněcovány pozitivní vztahy, které vedou k oboustranné důvěře a spolupráci s rodinou.
• Viz. Příloha  - Program pro netříleté děti

3. 12 Prevence sociálně patologických jevů

V oblasti prevence sociálně patologických jevů cíleně působit na děti všech věkových skupin s důrazem na seznamování dětí s možnými riziky a jejich dopady na zdravotní stav. Cíle preventivního působení jsou zakomponovány ve Školním vzdělávacím programu a následně realizovány ve třídách při běžných každodenních činnostech nebo v tematicky řízených aktivitách.

Cíle prevence:

• Zvýšit informovanost dětí o možném nebezpečí při kontaktu s nežádoucí osobou.
• Informovat děti přiměřeně věku o nebezpečí drogové závislosti (cigarety, alkohol, kontaminace použitými injekčními stříkačkami).
• Ovlivnit postoje dětí k sobě samým.
• Vést děti k rozpoznávání šikany.
• Nácvik sociálních dovedností ve skupině.
• Vedení dětí a seznamování se zásadami zdravého životního stylu.
• Vhodnou organizací dne a ve spolupráci s rodiči omezit nežádoucímu vlivu médií.
• Seznamovat děti se zásadami prevence nemocí ze závislostí.
• Vhodně volenými činnostmi posilovat u dětí uvědomění si svých práv s důrazem na bezpečnost.

Techniky prevence:

• individuální a skupinová interakce
• přednášky a spolupráce s Policií ČR – besedy, dopravní hřiště
• praktický nácvik sociálních dovedností
• modelování rizikových situací

Metody prevence:

• výklad, diskuse, praktický nácvik sociálních dovedností, hra

Tematické náměty:

• zdravý životní styl, prevence závislostí
• prevence šikany, postavení dítěte ve skupině
• vliv médií na naše postoje
• prevence infekčních nemocí a závislostí
• odpovědnost za své chování

Viz. příloha Minimální preventivní program sociálně patologických jevů v MŠ – Víme, jak se máme chovat.

4 ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ

Druh provozu školy: celodenní

Počet dětí včetně bližší charakteristiky:

V mateřské škole jsou tři třídy. V MŠ jsou zpravidla děti ve věku od 3 do 6 -7 let, nejdříve však od dvou let.

Pravidla pro zařazování dětí do tříd:

Děti jsou řazeny do tříd dle věku. Jsou přijímány do mateřské školy v době zápisu; pokud se uvolní místo i během školního roku.

Vnitřní upořádání školy - tří třídy, dle věku dětí a jejich schopností. Vzdělávací nabídka je uzpůsobena tak, aby poměr mezi řízenými a spontánními činnostmi byl vyvážený.

• 1. třída děti 3-4leté (16 dětí, učitelka Šárka Dvořáková, Mgr. Kristýna Bergerová)
• 2. třída děti 4-5-6leté (17 dětí, učitelky Šárka Moulisová, Bc. Markéta Mlynářová)
• 3. třída děti 6-7leté (17 dětí, učitelky Mgr. Lenka Říhová, Bc. Andrea Sochorová Dis.)

Zaměření tříd

• 1. třída – adaptace, seznámení s novým prostředím, poznávání nových kamarádů, prohloubení vztahů mezi dětmi, zobecnění sociálních dovedností, aktivizace nabízených činností, rozvoj dílčích kompetencí
• 2. Třída – vlastní plánování, organizování, řízení činností, hodnocení svých osobních pokroků, samostatné vyjadřování, smysl pro povinnost, soustředění se na hru, práci i učení, rozvoj všech očekávaných klíčových kompetencí
• 3. třída – vlastní plánování, organizování, řízení činností, hodnocení svých osobních pokroků, samostatné vyjadřování, smysl pro povinnost, soustředění se na hru, práci i učení, rozvoj všech očekávaných klíčových kompetencí, příprava pro zápis do ZŠ

Pro práci s dětmi je nutné mít dostatek pracovních a materiálních pomůcek, prvků didakticky cílených, hračky a pomůcky k námětovým a tvořivým hrám, tělovýchovné nářadí a náčiní ke sportovním činnostem, podnětné prostředí a motivační pomůcky pro rozvoj představivosti a fantazie.

Činnosti se souběžným působením dvou učitelek ve třídě:

V dopoledních hodinách, zejména během pobytu venku, je provoz organizován tak, aby docházelo k překrývání pedagogů a byla zajištěna bezpečnost dětí při pobytu mimo areál mateřské školy.

Kritéria pro přijímání dětí do mateřské školy:

Do mateřské školy přijímáme děti zpravidla ve věku 3 - 6 let. Děti se přijímají podle kritérií pro přijetí do MŠ zveřejněných na webových stránkách MŠ. Rodičům je nabídnut adaptační program na postupné začlenění dětí do kolektivu s přihlédnutím k individuálním potřebám dítěte.

Popis pravidel organizace individuálního vzdělávání:

Individuální vzdělávací plán (IVP) zpracovává mateřská škola pro dítě od druhého stupně podpůrných opatření, a to na základě doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ) a žádosti zákonného zástupce dítěte. IVP vychází ze školního vzdělávacího programu (ŠVP). Obsahuje mj. údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s tímto plánem. Naplňování IVP vyhodnocuje školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou.

5.CHARKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

5.1Filozofie školy

Filozofií koncepce je vytvořit každému dítěti optimální podmínky k rozvoji jeho osobnosti, k získávání vlastní identity, sebedůvěry a samostatnosti. Při všech činnostech je třeba respektovat potřeby dětí, jejich emoce, zájem, spontaneitu, věk, aktivitu a zkušenosti. Každé dítě by mělo pracovat podle svých individuálních možností a schopností. Důležité je zaměřit se na prožívání, tvořivé sebevyjádření a opětovné poznávání dítěte.

Je potřeba vytvářet dětem takové prostředí, které podněcuje jejich tvořivost, zvídavost, zájem poznávat nové věci, vést je k získávání zkušeností prožitkem, vycházet z přirozené zvídavosti a jejich potřeby objevovat stále něco nového. Zdůrazňovat individuální přístup ke každému dítěti a klást důraz na spolupráci s rodinou. Všechny didakticky zaměřené činnosti by měly vycházet z oblasti smyslové, poznávací, citové, sociální a estetické.

Nezbytné je vést děti k vlastnímu poznání, k projevování zájmu o radost z učení, omezovat předkládání hotových poznatků. Vše je založeno na citlivém, emotivně zabarveném procesu poznávání. Důraz je kladen na to, aby každé dítě mělo možnost získávat informace formou, která je mu nejbližší, prožívat proces i výsledky vlastní tvorby.

Podporovat děti v samostatnosti, v zaujímání a vyjadřování vlastního mínění a postojů. Rozvíjet hodnotící vztahy k vlastní osobě i k druhým, vytvářet zdravé sebevědomí. Každé dítě v mateřské škole by mělo mít možnost vlastního výběru z činností, které jsou mu nabízeny.

Oceňovat a podporovat všechny děti bez rozdílu, ať byly úspěšné či nikoli. Respektovat jejich individuální možnosti, aby mohly splnit záměr v rámci svého osobního maxima. Jednat přirozeně a citlivě tak, aby se děti cítily spokojeně a v bezpečí. Vytvářet vzájemnou důvěru. Učit děti věřit ve vlastní schopnosti, nechávat je zažít pocit úspěchu, na kterém stavíme při překonávání překážek. Vést děti tak, aby samy sebe vnímaly jako plnohodnotné a schopné jedince, kteří jsou okolím uznávané a přijímané. Napomáhat jim odvahu ukázat, co všechno už samy umí, co zvládnou a dokážou.

Školní vzdělávací program Mateřské školy Bohutín je zpracován pedagogickým sborem na základě Rámcového programu pro předškolní vzdělávání a je pro všechny zaměstnance mateřské školy závazný.

Plánování

Vychází z Rámcového programu pro předškolní vzdělávání. V jeho rámci pedagogové zpracovávají Školní vzdělávací program, ze kterého vycházejí a zpracovávají pro třídu třídní vzdělávací program. ŠVP je sestaven ze čtyř integrovaných bloků se svými cíli a záměry. V jednom integrovaném bloku je k dispozici vždy několik podtémat. Hodnocení je ústní, popřípadě písemné, podle předem stanovených pravidel. Dané schéma není zcela závazné, může se měnit podle momentální situace a potřeb dětí. Podstatné pro práci s dětmi jsou záměry a výchovně vzdělávací cíle. Jedním z našich záměrů je pružně reagovat na danou situaci a dokázat ji citlivě využít při vzdělávání dětí.

Základní principy vzdělávacího programu

• Aby se dítě mohlo zdravě rozvíjet a učit, musí se cítit spokojené a bezpečně, je respektován věk a individuální zvláštnosti.
• Dítěti předškolního věku je vlastní učit se na základě prožitku a zkušenosti, prostřednictvím činností.
• Vzdělávání by mělo být pro dítě činností přirozenou a nenásilnou, jeho učení by mělo probíhat spontánně.
• Učitelka dbá na rovnováhu mezi řízením činností dětí, nepřímou účastí na jejich spontánních aktivitách a využíváním spontánně vzniklých situací.
• Obsah vzdělávání vychází ze života dětí a z prostředí, ve kterém vyrůstají, seznamovány jsou s ekologickými zásadami.
• Učitelka zajišťuje prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k aktivnímu rozvoji a učení, děti jsou seznamovány se zásadami zdravého životního stylu.
• Každé dítě má možnost prožívat uspokojení z úspěchu a z překonávání překážek, aby sebe samo vnímalo jako plnohodnotného a schopného jedince, který je svým okolím uznáván a přijímán.
• Předškolní vzdělávání se uskutečňuje ve všech činnostech a situacích v průběhu celého dne v mateřské škole.
• Respektovány jsou zásady primární prevence sociálně patologických jevů.

5.2 Cíle vzdělávacího programu

Cílem vzdělávacího programu je rozvíjet všestranně celou dětskou osobnost takovým způsobem, aby dítě na konci svého předškolního období, v rozsahu svých osobních předpokladů získalo:

• přiměřenou fyzickou, psychickou i sociální samostatnost
• základy kompetencí důležitých pro jeho další rozvoj a učení, pro život a vzdělávání
• základy pro zdravé sebevědomí a sebejistotu, schopnost být samo sebou a zároveň se přizpůsobit životu v sociální komunitě, v kulturní a multikulturní společnosti
• základy pro celoživotní učení
• základy pro schopnost jednat v duchu základních lidských a etických hodnot

Cíle předškolního vzdělávání jsou orientovány k dítěti a směřují k tomu, aby děti získaly dobré základy do života i pro další vzdělávání. Osobnostní orientace je vyvážena sociálními zřeteli, protože právě předškolní věk je z hlediska socializace dítěte a jeho společenské adaptace obdobím klíčovým. Mateřská škola jako první společenské mimo rodinné prostředí, do kterého dítě vstupuje, je v tomto směru pro dítě a jeho život ve společnosti nezastupitelná.

Každé dítě je vnímáno jako jedinečná bytost, která má své individuální možnosti a své potřeby. Jeho vzdělávání by mělo mírou i kvalitou odpovídat jeho osobním možnostem a potřebám.

Cílem všech zaměstnanců mateřské školy je vytvářet takové podmínky pro realizaci školního vzdělávacího programu, aby čas prožitý v mateřské škole byl pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých základů do života i vzdělávání. Jde nám o to probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat, objevovat a nebát se ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže.

Rámcové cíle vyplývající z RVP PV

Vyjadřují univerzální záměry předškolního vzdělávání. Jsou svým způsobem přirozené a všudypřítomné. Ve svém celku vyjadřují základní orientaci předškolního vzdělávání a každodenní práci pedagoga.

• rozvíjení dítěte, jeho učení a poznávání
• osvojení základních hodnot, na nichž je založena naše společnost
• získání schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí

Klíčové kompetence předškolního vzdělávání vyplývající z RVP PV

Klíčové kompetence tvoří základ vzdělávání, k jejich vytváření směřuje veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Jsou to určité výstupy, kterých chceme ve vzdělání dětí dosáhnout a ke kterým směřujeme. Je to soubor předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností a hodnot důležitých pro osobní rozvoj každého jedince.

Cíl: ve všech etapách vzdělávání vybavit každého jedince souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro něho dosažitelná.

• kompetence k učení
• kompetence k řešení problémů
• kompetence komunikativní
• kompetence sociální a personální
• kompetence činnostní a občanské

V mateřské škole rozvíjíme klíčové kompetence u dětí tím, že vytváříme a volíme takové podmínky a metodické postupy, které umožňují dětem získávat kompetence předškolnímu věku přiměřené:

• děti mají dostatečné množství příležitostí pracovat samostatně bez vedení učitelky
• děti mají dostatečné množství příležitostí spolupracovat při činnostech ve skupinách
• děti mají dostatečné množství příležitostí k volbě vlastního postupu při činnostech
• prostředí třídy je uspořádáno takovým způsobem, že děti mají volně dostupné pomůcky k činnostem (samy si je připraví, uklidí)

Kompetence k učení

• podporujeme děti při pozorování, zkoumání, objevování a všímání si souvislostí
• vedeme děti k aktivnímu sledování toho, co se kolem nich děje; pomáháme dětem porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí
• umožňujeme dětem radovat se z toho, co samy dokázaly a zvládly
• vedeme děti k záměrnému soustředění, zapamatování, dokončení započaté práce
• umožňujeme dětem odhadovat své síly, učit se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých
• poskytujeme dětem uznání a ocenění

Kompetence k řešení problémů

• poskytujeme dětem pozitivní odezvu na aktivní zájem o problémy v bezprostředním okolí
• vedeme děti k samostatnému řešení problémů, na které stačí

• podporujeme děti v řešení problémů na základě bezprostřední zkušenosti (pokus, omyl, experimentování, vlastní nápady)
• umožňujeme dětem pochopit, že svou aktivitou a iniciativou mohou situace ovlivnit
• poskytujeme dětem pochvalu nejen za úspěch, ale i za snahu

Kompetence komunikativní

• umožňujeme dětem samostatně vyjadřovat své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi
• poskytujeme dětem prostor k vedení smysluplného dialogu
• umožňujeme dětem vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky
• poskytujeme dětem příležitosti k rozšiřování slovní zásoby a k jejímu aktivnímu používání

Kompetence sociální a personální

• umožňujeme dětem samostatně se rozhodovat o svých činnostech
• poskytujeme dětem prostor, aby si mohly uvědomit, že za sebe i své jednání odpovídají a nesou důsledky

• vedeme děti k citlivosti a ohleduplnosti k druhým, pomoci slabším, rozpoznání nevhodného chování;
• umožňujeme dětem domlouvat se a spolupracovat na společných činnostech
• poskytujeme dětem modely prosociálního chování a mezilidských vztahů
• umožňujeme dětem spolupodílet se na společných rozhodnutích, přijímat vyjasněné a zdůvodněné povinnosti, dodržovat dohodnutá pravidla
• vedeme děti k obezřetnosti při setkání s neznámými lidmi
• umožňujeme dětem chápat odlišnosti a jedinečnosti lidí
• poskytujeme dětem příležitosti k řešení vniklých konfliktů dohodou

Kompetence činnostní a občanské

• vytváříme dětem podmínky, aby si mohly svoje činnosti a hry plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat
• vedeme děti k pochopení, že se mohou o tom, co udělají rozhodovat svobodně, ale že za své rozhodnutí také odpovídají
• podporujeme děti v zájmu o to, co se kolem děje, činorodosti, pracovitosti a podnikavosti
• umožňujeme získávání základní představy o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami
• poskytujeme dětem prostor, aby se mohly podílet na spoluvytváření pravidel společného soužití 
• vytváříme příležitosti k pochopení, že se svým chováním podílejí na prostředí, ve kterém žijí (přírodní i společenské) a že jej mohou ovlivňovat
• podporujeme vědomí dětí o prospěšnosti péče o své vlastní zdraví, bezpečí, ale i odpovědné chování k bezpečí druhých lidí

1. Formy a metody vzdělávací práce

V rámci výchovně vzdělávací práce uplatňujeme takové formy a metody, které umožňují rozvíjet individuální předpoklady a možnosti dětí.

• spontánní sociální učení – využívá přirozené nápodoby, kdy děti vzor chování a postojů napodobují a přijímají je za vlastní
• prožitkové a kooperativní učení podporuje přirozenou vlastnost dětí, zvídavost a potřebu objevovat; poskytuje prostor pro spontánní aktivity
• situační učení – využívá situací jako srozumitelnou praktickou ukázku životních souvislostí

Vzdělávací oblasti dle RVP PV

Jednotlivé oblasti vzdělávání jsou rozlišeny na základě vztahů, které dítě postupně vytváří k sobě samému, k druhým lidem i k okolnímu světu. Na základě přirozených interakcí, do kterých dítě v rámci těchto oblastí vstupuje, v nichž žije, rozvíjí se a vyrůstá, učí se a také vzdělává. 

Biologická oblast - Dítě a jeho tělo - zahrnuje fyzický rozvoj a pohybovou koordinaci, jemnou

motoriku, koordinaci ruky a oka, sebeobsluhu, oblast zdraví a bezpečí

Psychologická oblast - Dítě a jeho psychika – je nejrozsáhlejší, dotýká se jazyka a řeči (výslovnosti, gramatické správnosti, porozumění, dorozumívání, vyjadřování), poznávacích schopností a funkcí, představivosti, fantazie a myšlenkových operací (vnímání, pozornost, soustředění, paměť, tvořivost, vynalézavost, rozlišování optických a grafických symbolů, grafické vyjadřování, časoprostorová orientace, základní předmatematické představy, početní a číselné operace, řešení problémů a učení), sebepojetí, city, vůle (sebevědomí, sebeuplatnění, sebeovládání, přizpůsobivost)

Interpersonální oblast - Dítě a ten druhý – komunikace s dospělým a s dětmi, spolupráce při činnostech, sociabilita

Sociálně - kulturní oblast - Dítě a společnost - společenská pravidla a návyky, zařazení do společnosti, kultura a umění

Environmentální oblast - Dítě a svět – vztah k životnímu prostředí, adaptabilita ke změnám, sociální informovanost

Vzdělávací oblasti jsou vzájemně propojeny, navzájem se ovlivňují, prolínají, jedna bez druhé jsou v praxi neoddělitelné.

5. 4 Zajištění vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí nadaných 

Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocení PLPP: 

• Při vzdělávání dětí se speciálně vzdělávacími potřebami zahrnujeme do všech vzdělávacích činností přiznaná podpůrná opatření. ŠVP je podkladem pro zpracování pro podpůrné opatření prvního stupně - PLPP (zpracováváme samostatně).  
• PLPP - vypracují učitelé ve třídě, do které dochází dítě s problémy a obtížemi v chování, vzdělávání. V plánu stručně popisují, kde má dítě problémy, jaké zvolí postupy a metody práce. Průběžně jsou zaznamenávány výsledky a úspěchy.
• Po 3 měsících, pokud nedochází k očekávanému zlepšení, doporučuje škola zákonnému zástupci dítěte návštěvu školského poradenského zařízení (PPP, SPC).   

Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocení IVP: 

• Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami od druhého stupně-IVP (zpracovává třídní učitel ve spolupráci s ředitelkou na základě doporučení ŠPZ).   
• V plánu je stručně popsáno, kde má dítě problémy, jaké jsou zvoleny doporučené postupy a metody práce. Průběžně jsou zaznamenávány výsledky a úspěchy. Zákonný zástupce je informován o výsledcích vzdělávání svého dítěte. 

5. 5 Zajištění průběhu vzdělávání dětí od dvou do tří let 

Pro dvouleté dítě je zařazení do mateřské školy nejčastěji první sociální zkušeností mimo širší rodinu. Obvykle se projevuje silnější potřebou vazby na dospělou osobu. Poznává nové vzorce chování dospělých i vrstevníků, vymezuje si vlastní prostor, přijímá vymezené hranice a nové role.   

• Nejvíce využíváme učení nápodobou, situační učení, vlastní prožitek a především hru.  
• Často opakujeme činnosti, zachováváme pravidelné rituály.  
• Citlivě nabízíme střídání nabídky činností, trénování návyků a praktických dovedností, ponecháváme co největší prostor pro volné hry a pohybové aktivity.

5. 6 Zajištění jazykové přípravy dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka

Mateřská škola zajišťuje jazykovou přípravu cizinců v povinném předškolním vzdělávání, ale pedagogové se individuálně věnují i dětem - cizincům ihned od nástupu dítěte do mateřské školy.

• Napomáhají lepší adaptaci dítěte i jeho rodiny na české prostředí,
•  umožňují dětem nenásilné a postupné seznamování s jiným než rodným jazykem,
• volí vhodné metody a vzdělávací postupy tak, aby se dítě co nejdříve dokázalo dorozumět, začlenit a necítilo v této souvislosti jakékoliv znevýhodnění.
• Samozřejmě mají neustále na paměti, že musí vycházet z individuálních potřeb dítěte, nesmí ho přetěžovat, nutit, vše musí probíhat hravou formou, kde je dítě ve středu zájmu a samo si určuje míru přijímaných informací.

K naplnění těchto zásad pedagogům mimo jiné slouží Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro povinné předškolní vzdělávání, které jim může být podpůrným materiálem při vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka.

Lze jej využívat při individuální práci s těmito dětmi a tím jim pomoci při přechodu na základní školu, kde by měly mít takové jazykové a sociokulturní kompetence v českém jazyce, které jim umožní zapojit se do výuky a dosáhnout školního úspěchu.

6. VZDĚLÁVACÍ OBSAH

Obsah vzdělávání vychází ze života dětí a z prostředí, ve kterém vyrůstají. Učitelka zajišťuje prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k aktivnímu rozvoji a učení dětí. Každé dítě má možnost prožívat uspokojení z úspěchu a z překonávání překážek, aby sebe sama vnímalo jako plnohodnotného a schopného jedince, který je svým okolím uznáván a přijímán. Předškolní vzdělávání se uskutečňuje ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne v mateřské škole vyskytnou.

Program realizujeme formou integrovaného vzdělávání, jehož smyslem je rozvíjet celou osobnost dítěte a umožnit dítěti vytvářet si reálný obraz světa. Integrované vzdělávání realizujeme vytvářením integrovaných tematických celků a jejich naplňováním na základě interaktivního učení, prožitkového učení, situačního učení, učení hrou a kooperativní činností.

Hlavní znaky prožitkového učení

• spontaneita (vlastní puzení k činnosti)
• objevování (pronikání do reality, radost z poznávání)
• komunikativnost (v oblasti verbální i neverbální)
• aktivita, tvořivost, konkrétní činnosti (manipulace, experimentování, hra)
• celistvost (účast všech smyslů a obou mozkových hemisfér)

Hlavní znaky situačního učení

 Kromě tematických celků, z nichž je program sestaven, jsou důležité aktuálně zařazované náměty, které vyplynou ze spontánně vzniklých situací. Vznik některých situací můžeme obecně předpokládat (návštěva divadla, školní výlety, soutěže, …). V přirozeném životě dětí v mateřské škole však nastávají situace náhodné, které vznikají spontánně v souvislosti s tím, že děti reagují na různé podněty (bouřky, déšť, duha, kroupy apod.) a náhodné události, které se dětí osobně dotýkají (onemocnění, úraz, dopravní nehoda, konflikt mezi dětmi apod.). Tyto situace provázané spontánními emotivními zážitky jsou velmi účinným zdrojem vzdělávání dětí. Mnoho zajímavých námětů může vyplynout právě z individuálních zážitků či spontánních námětů dětí. Možnost pružně reagovat na vzniklé situace je v rukou učitelek.

Hlavní formy práce

• frontální - využíváme především při společných cvičeních, pohybových a jiných hrách s pravidly, hudebně, pohybových chvilkách, prosociálních činnostech apod.
• skupinové - menší skupiny dětí podněcující kooperaci, samostatnost, větší individualizaci
• individuální - pro děti méně průbojné, tato forma podporuje samostatnost dítěte v objevování, odstraňuje zábrany, dovoluje všem dětem se naplno projevit, svým osobitým způsobem
• spontánní a řízené aktivity - ani jedna z nich by neměla převažovat, ideální je vyvážený poměr

Vzdělávání dětí je uskutečňováno ve všech činnostech a situacích v průběhu dne vyváženým poměrem spontánních (ranní hry, odpolední činnosti, odpovídajícím potřebám a možnostem dětí, založené na principu nápodoby) a řízených aktivit (didaktické hry, tematické vycházky). Specifickou formu představuje didakticky zacílená činnost, ve které učitelky s dětmi naplňují konkrétní vzdělávací cíle pomocí záměrného (tematické celky) a spontánního učení. Toto učení zakládáme na aktivní účasti dítěte, založené na smyslovém vnímání (smyslové hry), prožitkovém učení (podporuje zvídavost dětí a je založeno na přímých zážitcích), interaktivním učení (interaktivní hry), kooperativním učení (spolupráce mezi dětmi, předávání informací a plnění úkolů ve dvojicích), situačním učení (praktické ukázky životních situací) zpravidla ve skupinách a individuálně. Omezujeme učení předáváním hotových poznatků a slovních poučení. Všechny činnosti obsahují prvky hry a tvořivosti. Vzdělávání doplňujeme o příležitostné aktivity, které nejsou vždy součástí témat.

Hra je hlavní činností dítěte

• tvořivá
• námětová
• dramatizující
• pohybová, taneční
• didaktická

Způsob práce učitelek se uskutečňuje v komunitním kruhu, při experimentování, objevování. Nezbytnou součástí dne jsou jazykové chvilky a grafomotorická cvičení, vyprávění, rozhovor. Zařazujeme výlety do okolí i exkurze.

MŠ rozvíjí sociální stránky dětské osobnosti. Je nenahraditelná při realizaci vzdělávacího programu. Mateřská škola poskytuje příležitosti k vytváření přiměřených vzorců sociálního chování. Při sociální interakci s vrstevníky se děti učí vzájemnému respektování, úctě, ohleduplnosti, tolerantnosti a spolupráci. V předškolním období se u dítěte vytváří základní postoj člověka ke světu, charakterizovaný základní důvěrou či nedůvěrou. Dítě s pozitivními sociálními zkušenostmi je ve svém vztahu k životu, sobě samému a druhým lidem otevřené, optimistické a naopak. Mateřská škola dává jedinečnou příležitost k utváření dobrých základů pro pozdější vývoj prosociálních vlastností či postojů dítěte.

6.1 Integrované bloky:

Integrované bloky jsou ucelené části předškolního vzdělávání, jsou rámcové se stručnou charakteristikou, cíli, očekávanými výsledky a vzdělávacím obsahem. Vycházejí z potřeby vnímat přirozené střídání změn v přírodě spojené s životem všech lidí s využitím prožitkového učení. Obsah bloků odpovídá vzdělávacímu obsahu stanovenému ve vzdělávací nabídce v RVP PV. Činnosti nabízené v rámci ŠVP (TVP) vybírají učitelky tak, aby byly praktické i intelektové povahy, aby rozvíjely intelektové i praktické schopnosti a dovednosti dítěte, prohlubovaly jeho poznání, obohacovaly jeho praktickou zkušenost a zvyšovaly využitelnost toho, co se dítě naučí. Integrované bloky svým obsahem vzájemně navazují, doplňují se a prohlubují, mohou se prolínat a přecházet plynule jeden do druhého.

Vzdělávání nabídka (činnosti, které se dětem nabízí)

Dítě a jeho tělo

• lokomoční činnosti, míčové hry, sezónní činnosti, turistika
• manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, různorodým materiálem
• zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační)
• smyslové a psychomotorické hry
• konstruktivní a grafické činnosti
• hudební a hudebně pohybové činnosti
• pracovní a sebeobslužné činnosti (osobní hygiena, stolování, oblékání, úklid apod.)
• osvojování návyků zdravého životního stylu
• poznávací činnosti o zdraví, lidském těle a jeho částí

Dítě a jeho psychika

Jazyk a řeč

• artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry
• hry se slovy, slovní hádanky
• společné diskuze a rozhovory, vlastní vyprávění
• vyřizování vzkazů a zpráv
• poslech čtených a vyprávěných pohádek a příběhů
• návštěvy divadelních a zábavných pořadů
• dramatizace, recitace, zpěv
• prohlížení knížek a časopisů, vlastní vyprávění podle obrázků
• grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen
• hry zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků

Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace

• přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte – rozhovory
• záměrné pozorování objektů a předmětů, pojmenování jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky)
• manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností (třídění, přiřazování, uspořádání apod.)
• spontánní hry, volné hry a experimenty s materiálem a předměty
• smyslové hry a cvičení na rozvoj postřehu a vnímání, zrakové a sluchové paměti
• námětové hry a činnosti
• hry podporující tvořivost, představivost a fantazii (výtvarné, hudební, taneční, dramatické aktivity)
• řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant
• hry a činnosti zaměřené na cvičení různých forem paměti (mechanické a logické, obrazné a pojmové)
• činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů (písmena, číslice, značky, symboly, obrazce)
• hry procvičující orientaci v prostou i rovině
• činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou (číselná řada, geometrické tvary, množství)
• časové pojmy a vztahy související s denním řádem, běžnými proměnami a vývojem – časové i logické posloupnosti dějů, příběhů, událostí apod.

Sebepojetí, city, vůle

• spontánní hra
• činnosti vyvolávající spokojenost, radost, veselí a pohodu
• činnosti přiměřené silám a schopnostem dítěte, v nichž může být dítě úspěšné
• samostatné vystupování, vyjadřování, rozhodování a sebehodnocení
• hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání
• cvičení organizačních dovedností
• estetické a tvůrčí aktivity (slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové atd.)
• pohádky a příběhy obohacující citový život dítěte
• výlety do okolí (do přírody, návštěvy kulturních akcí apod.)
• dramatické činnosti (předvádění, napodobování chování člověka v různých situacích), mimické vyjadřování nálad

Dítě a ten druhý

• běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i dospělým
• sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry, výtvarné hry
• společenské hry
• kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách
• povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému
• aktivity podporující vztahy mezi lidmi (kamarádství, přátelství, úcta ke stáří apod.)
• hry, při nichž se dítě učí respektovat druhého
• porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování, podílení se na jejich tvorbě
• hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, půjčit si hračku, střídat se apod.
• činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije – rodina, mateřská škola
• hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých
• četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s ponaučením

Dítě a společnost

• aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy
• spoluvytváření jasných pravidel soužití ve třídě
• společenské hry a skupinové aktivity
• přípravy a realizace společných zábav a slavností (zvyky a tradice, sportovní a kulturní programy apod.)
• tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně pohybové apod.
• receptivní slovesné, literární či dramatické činnosti (poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb, písní, scének apod.
• návštěvy kulturních akcí mimo mateřskou školu
• hry zaměřené k poznávání a rozlišování různých společenských rolí (dítě, rodič, žák, učitelka, profesní role)
• aktivity přibližující dítěti pravidla vzájemného styku (zdvořilost, ohleduplnost, tolerance, spolupráce) a mravní hodnoty v jednání lidí (dobro, zlo, spravedlnost, pravda apod.)

Dítě a svět

• přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, vycházky do okolí, výlety
• poučení o možných nebezpečných situacích a způsobech, jak se bránit (dopravní situace, manipulace předměty, kontakt se zvířaty, léky, jedovaté rostliny, běžné chemické látky, požár, povodeň, nepříznivé přírodní a povětrnostní jevy)
• hry a aktivity na téma dopravy
• praktické užívání technických přístrojů, hraček, předmětů a pomůcek, se kterými se dítě běžně setkává
• sledování rozmanitostí a změn v přírodě (příroda živá a neživá, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina, počasí, roční období)
• práce s literárními texty, obrazovým materiálem, encyklopedie
• kognitivní činnosti (kladení otázek a odpovědí, diskuse, vyprávění, poslech, objevování)
• seznamování se s různými přírodními i umělými látkami a materiály a jejich vlastnostmi
• pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání ekosystémů (les, louka, rybník apod.)
• činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu, činnosti pěstitelské

a chovatelské, činnosti zaměřené k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí

6.1.1Blok – Barevný podzim

Charakteristika – Integrovaný blok je určen pro adaptační období a je zaměřen na seznámení se s pravidly, na seznámení se s dětskými kamarády, učitelkami, zaměstnanci MŠ a s novými dětmi v kolektivu. Dále se v něm soustřeďujeme na práci na zahradě, na polích, poznávání barev, ovoce a zeleniny. Integrovaný blok je zaměřen také na charakteristické rysy podzimu, vnímání změn v přírodě, posilování přirozených poznávacích citů a osvojování si nových poznatků z oblastí živé a neživé přírody a poznatků k podpoře zdraví a bezpečí.

Tematické celky:

Září                 Kouzelná školka        podtémata:    Hola, hola školka volá

                                                                                   Kamarád je ten, koho mám rád

                                                                                   Co děláme celý den a rok

                                                                                   Košík plný ovoce a zeleniny

Říjen               Barvy podzimu          podtémata:    Lesní království (zvířata, houby)

                                                                                   Barevný podzim (stromy, keře, listy)

                                                                                   Foukej, foukej větříčku (počasí)

                                                                                   Strašidel se nebojíme

Listopad         Listopadová světýlka podtémata:    Když jsem zdravý, tak mě život baví

                                                                                   Svatý Martin

                                                                                   Víme, co jíme

                                                                                   Vánoční zvonění                                           

Záměry: vybudovat spokojenou skupinu dětí s přirozeným vnitřním spojením, spolupracovat, respektovat se, poznávat a pozorovat v nejširším slova smyslu své okolí pomocí praktických činností.

Dílčí vzdělávací cíle:

Dítě a jeho tělo

• uvědomění si vlastního těla
• rozvoj pohybových dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky
• rozvoj a užívání všech smyslů
• rozvoj fyzické i psychické zdatnosti
• osvojení si věku přiměřených praktických dovedností
• osvojení si základních pravidel při stolování a osobní hygieně
• vytváření zdravých životních návyků

Dítě a jeho psychika

Jazyk a řeč

• rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností
• rozvoj komunikativních dovedností
• rozvoj zájmu o další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)

Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace

• rozvoj paměti, pozornosti, kultivace představivosti a fantazie
• posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.)
• osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla)

Sebepojetí, city, vůle

• poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě
• získání relativní citové samostatnosti
• rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání

Dítě a ten druhý

• seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému
• vytváření prosociálních postojů (sociální citlivost, tolerance, respekt, přizpůsobivost apod.)
• rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních
• ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými

Dítě a společnost

• poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření
• rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte
• seznamování se světem lidí, kultury a umění

Dítě a svět

• seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije a vytváření pozitivního vztahu k němu
• vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí
• osvojení si poznatků a dovedností k vykonávání jednoduchých činností při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí
• rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám

Očekávané výstupy

• zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí
• koordinovat lokomoci a další pohyby těla
• sladit pohyb s rytmem a hudbou
• ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem
• ovládat koordinaci ruky a oka
• zvládnout sebeobsluhu, kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky
• zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, úklid po sobě, udržovat pořádek)
• domluvit se slovy i gesty, improvizovat
• pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
• formulovat otázky, odpovídat, slovně reagovat
• naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky apod.)
• postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí
• vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných hudebních, pohybových či dramatických)
• odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých
• ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování
• prožívat radost ze zvládnutého poznaného
• vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení
• být citlivý ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem
• těšit se z příjemných zážitků
• navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním, respektovat ho
• uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého
• spolupracovat s ostatními
• dodržovat pravidla vzájemného soužití v mateřské škole
• respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, rozdělit si úkol s jiným dítětem apod.
• bránit se projevům násilí jiného dítěte
• uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i dětmi (pozdrav při příchodu a odchodu, poděkovat, požádat o pomoc, uposlechnout pokyn apod.)
• zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby apod.
• adaptovat se na život v mateřské škole, vnímat základní pravidla jednání ve skupině
• dodržovat pravidla her a činností, jednat spravedlivě, hrát fair
• vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, malovat, modelovat, tvořit z papíru, z přírodnin apod.)
• vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností
• orientovat se bezpečně ve známém prostředí
• zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené, které se doma a b mateřské škole opakují
• osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké
• všímat si změn a dění v nejbližším okolí
• pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát na pořádek a čistotu, chránit přírodu a živé tvory apod.)

Klíčové kompetence:

Kompetence k učení

• K1 soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a využívá
• při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů
• K3 má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, které dítě obklopuje,
• o jeho rozmanitostech a proměnách, orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije
• K4 klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje: chce
• porozumět věcem a dějům, které kolem sebe vidí

Kompetence k řešení problémů

• K8 všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí: přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem.
• K13 rozlišuje řešení, která jsou funkční /vedoucí k cíli/ a řešení, která funkční nejsou: dokáže mezi nimi volit.
• K15 nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu.

Komunikativní kompetence

• K16 ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje                       své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog
• K18 domlouvá se gesty slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci
• K19 v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými, chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou
• K22dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.)

sociální a personální kompetence

• K24 samostatně rozhoduje o svých činnostech, umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej
• K25 uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky
• K27 ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje, v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla

společenského styku, je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat

kompromisy

• K 30 při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně, nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout.
• K31 je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem

Činnostní a občanské kompetence

• K34 dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky 20
• K35 odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem.
• K 37 má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení, k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně, váží si práce i úsilí druhých
• K 40 má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu a snaží se podle toho chovat.
• K43 ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit.

6.1.2 Blok – Třpytivá zima

Charakteristika: V tomto bloku se zaměříme na prožívání vánočních tradic a lidových zvyků. Budeme se věnovat estetice, zpěvu, tanci, recitaci i výtvarným činnostem. Děti současně získají poznatky o zimní přírodě, zvířatech, počasí, okolním prostředí, časových pojmech. Zaměříme se na dopravní prostředky. Seznámíme se s rozdíly života na vesnici a ve městě. Budeme rozvíjet poznávací a myšlenkové operace a řeč. Společně budeme pozorovat a experimentovat se sněhem. Blok je cílen na činnosti zaměřené na poznávání vlastního těla a péči o něj, o zdraví, tělesnou i duševní pohodu. Vyzkoušíme si různé zimní sporty.

Tematické celky:

Prosinec Nejkrásnější svátky            podtémata:     S čerty nejsou žerty

                                                                                   Milý Ježíšku…

                                                                                   Vánoční zvonění

Leden              Zimní království         podtémata:    Tři králové

                                                                                   Kolem školky chodí mráz

                                                                                   Co si oblékneme

                                                                                   Kdo to ťuká na okénko

Únor               Radovánky                 podtémata:    Masopust

                                                                                   Z pohádky do pohádky

                                                                                   Dopravní prostředky

                                                                                   Z vesnice do města                                                              

Záměry: vnímat zvyky a tradice, jako součást našeho kulturního dědictví, podporovat sport a zdravý životní styl

Dílčí vzdělávací cíle

Dítě a jeho tělo

• rozvoj pohybových schopností
• zdokonalování se v oblasti jemné motoriky i hrubé motoriky (koordinace a rozsah pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.)
• rozvoj fyzické i psychické zdatnosti a koordinace pohybů a dýchání
• osvojení si věkově přiměřených praktických dovedností
• osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí a osobní pohody
• vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu

Dítě a jeho psychika

         Jazyk a řeč

• rozvoj mluvního projevu, rozšiřování a obohacování slovní zásoby
• rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění)
• rozvoj produktivních řečových dovedností a schopností (kultivace mluvního projevu, vytváření pojmů, vyjadřování, výslovnost)
• upevňování slovně logického myšlení a samostatného slovního projevu při rozhovorech, vyprávění a slovním popisu jevů a situací
• osvojení si dalších forem sdělení verbálních i neverbálních (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)
• osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení a psaní

Poznávací schopnosti a funkce, představivost, fantazie, myšlenkové operace

• rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně logickému (pojmovému)
• rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie
• rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivé sebevyjadřování)
• vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení
• osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, číselná řada, geometrické tvary)

Sebepojetí, city, vůle

• rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti)
• rozvoj schopnosti sebeovládání
• rozvoj schopností citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat
• rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit
• rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání
• získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastí situaci

Dítě a ten druhý

• posilování prosociální chování a jednání ve vztahu k ostatním (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)
• posilování prosociálních postojů (tolerance, sociální citlivost, respekt přizpůsobivost apod.)
• posilování přátelských vztahů
• aktivní zapojování do skupinových činností hudebních, dramatických a pohybových
• rozvoj kooperativních dovedností
• bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými, vytváření příjemného a klidného prostředí

Dítě a společnost

• vytváření pozitivních vztahů ke kultuře, umění, tradicím a zvykům
• rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny
• prohlubování pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí
• vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách
• rozvoj základů aktivních postojů a pozitivních vztahů ke světu, k životu, k sobě samému
• rozvoj dovedností umožňujících rozvíjet odpovědnost k sobě samému, k okolnímu světu i k životnímu prostředí
• rozvoj společenského a estetického vkusu

Dítě a svět

• vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti s lidmi, společností
• osvojení si elementárních poznatků o okolním prostředí, které je dítěti blízké
• poznávání jiných kultur
• vytváření povědomí o širším společenském, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek
• uvědomění si nebezpečí, se kterým se může dítě ve svém okolí setkat
• posilování prosociálních postojů (tolerance, sociální citlivost, respekt přizpůsobivost apod.)

Očekávané výstupy

• zachovávat správné držení těla
• zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci
• sladit pohyb a rytmem a hudbou
• ovládat dechové svalstvo
• ovládat koordinaci ruky a oka (zacházení s výtvarným materiálem)
• zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (hračky, pomůcky, hudební nástroje, úklid apod.)
• mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu pohybu a zdravé výživy
• mít povědomí o způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí – kde a jakým způsobem hledat pomoc
• pojmenovat části těla
• vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynů
• učit se nová slova a aktivně je používat
• domluvit se slovy i gesty, improvizovat
• vést rozhovor, umět popsat danou situaci i obrazový materiál
• sledovat a vyprávět příběh, pohádku
• projevovat zájem o knihy, soustředěně naslouchat
• chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádat a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v počtu do deseti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat pojmy více, stejně, méně, první, poslední apod.)
• naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou roli apod.)
• správně vyslovovat, ovládat dech, tempo, i intonaci řeči
• záměrně se soustředit a udržet pozornost
• postupovat a učit se podle instrukcí
• vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech
• porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad
• spolupracovat s ostatními
• uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého, přijímat a uzavírat kompromisy
• chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi i dospělými, případně požádat druhého o pomoc
• chápat, že všichni lidé mají stejnou hodnotu
• dodržovat dohodnutá pravidla
• zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných technik
• vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální
• pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, spoluvytvářet pohodu prostředí apod.)
• zvládat běžné činnosti a požadavky i jednoduché praktické situace, které se doma                    a v mateřské škole opakují
• osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké
• rozlišovat aktivity, které mohou zdraví podporovat a které je mohou poškozovat
• porozumět, že změny jsou přirozené, vše kolem se mění, vyvíjí, proměňuje

Klíčové kompetence:

kompetence k učení

• K2 získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení.
• K3 má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách, orientuje se v řádu a dění v prostředí ve kterém žije.
• K5 učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje, při zadané práci dokončí, co započalo, dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům
• K6 odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých
• K7pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí.

kompetence k řešení problémů

• K8 všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí: přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem.
• K 9 řeší problémy, na které stačí, známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a nápomocí dospělého
• K10 problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti, postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje, spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací, hledá různé možnosti a varianty (má vlastní originální nápady), využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost
• K15 nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také

za snahu

komunikativní kompetence

• K20 ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní
• K21 průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím.
• K23 ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit, má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku

sociální a personální kompetence

• K29 spolupodílí se na společných rozhodnutích, přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti,
• dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim
• K32 chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou, dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování

činnostní a občanské kompetence

• K38 zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje,je otevřené aktuálnímu dění
• K39 chápe, že zájem o to, co se klem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky.
• K44 dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské).

6.1.3 Blok – Pohádkové jaro

Charakteristika – Zaměříme se na změny v přírodě spojené s příchodem jara, pozorování prvních jarních květin, znalost jejich jmen, pozorování okolí MŠ - louky, hřiště, zahrady. Zaměříme se na zvířata jejich mláďata, pozorování příletu ptáků z teplých krajin. Zopakujeme si znalost barev i jejich odstínů. V aprílovém měsíci se zaměříme na humor, znalost vodních živočichů, kteří žijí okolo rybníků, potoků a řek. Budeme se věnovat experimentování, konstruování, vyrábění z netradičních materiálů. Zaměříme se na praktické činnosti, experimenty a poznávání různých řemesel. Budeme se aktivně podílet na velikonoční výzdobě MŠ. Na závěr měsíce dubna propukne v MŠ čarodějnický rej se vším, co k tomu patří. Společně oslavíme svátek maminek, budeme si povídat o rodině.

Tematické celky:

Březen Voláme           sluníčko         podtémata:    Otvírání studánky

                                                                                   Jarní probuzení

Domácí zvířata a jejich mláďata

                                                                                   Velikonoce

Duben             Svátky jara                 podtémata:    Zvířata v lese

Kdo žije u rybníka

Země není popelnice

                                                                                   Čáry, máry, basta fidli

Květen            Kvete to, voní to        podtémata:    Rodina a já, maminky mají svátek

                                                                                   V zahradě na hrušce - květiny, hmyz

                                                                                   Putování vesmírem

                                                                                   Ten dělá to a ten zas tohle

Záměry: vnímat krásu jarní přírody všemi smysly, seznamovat děti se zvyky a tradicemi, získávat informace o rodině, pracovních činnostech, materiálech a životním prostředí

Dílčí vzdělávací cíle:

Dítě a jeho tělo

• rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.)
•  ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí
• rozvoj a užívání všech smyslů
• osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě
• osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí
• vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu

Dítě a jeho psychika

Jazyk a řeč

• rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnost, vytváření pojmů, mluvní projev, vyjadřování)
• rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu
• osvojení si některých poznatků, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)

Poznávací schopnosti, představivost a fantazie, myšlenkové operace 

• rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, představivosti a fantazie
• rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným
• vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a zájem o učení
• vytváření základů pro práci s informacemi

Sebepojetí, city, vůle

• poznávání sama sebe, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti)
• získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci

Dítě a ten druhý

• seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému
• posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)
• vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)
• rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních
• rozvoj kooperativních dovedností
• ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými

Dítě a společnost

• poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí
• rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané
• rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny
• vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách
• seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije
• vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat
• rozvoj společenského i estetického vkusu

Dítě a svět

• seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu
• vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách
• pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit
• rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách
• rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám
• vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí

Očekávané výstupy

• zachovávat správné držení těla
• zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, úklid po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.)
• vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.)
• zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutiny, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.)

• pojmenovat části těla, některé orgány, znát jejich funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji, (o narození, růstu těla a jeho proměnách),
• znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem
• zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem
•  zacházet s grafickým a výtvarným materiálem (tužky, barvy, nůžky, papír, modelovací hmota)
• zacházet s jednoduchými hudebními nástroji
• vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
• rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí, chovat se tak, aby v situacích pro děti běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých
• mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy
• mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.)
• sledovat a vyprávět příběh, pohádku
• porozumět slyšenému
• formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat
• sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech
• naučit se zpaměti krátké texty
• utvořit jednoduchý rým
• rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu a jejich komunikativní funkci
• poznat a poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma
• chápat slovní vtip a humor
• poznat své napsané jméno
• projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, divadlo apod.
• sledovat očima zleva doprava
• poznat některá písmena a číslice, popř. slova
• řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně
• vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehnout, všímat si
• chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.)
• prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit se ovládat své chování
• vyvinout volní úsilí, soustředí se na činnost a její dokončení
• být citlivé k živým bytostem, k přírodě, i k věcem
• uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, radost, strach, smutek apod.)
• zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybové, dramatické apod.)
• vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových, dramatických)
• záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost
• chápat základní a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádat a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla)
• orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu, v dosahu 2 desítky
• porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad
• přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat dětská přátelství
• odmítnout komunikaci, která je dítěti nepříjemná
• uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému
• chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přesto, že je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí)
• uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou
• spolupracovat s ostatními
• dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování, dodržovat herní pravidla
• respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se sním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol s jiným dítětem apod.
• vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.)
• chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné dítě)
• uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo až když druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnou pokyn apod.)
• pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat
• chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé
• porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých
• chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i dětem, s úctou k jejich osobě, vážit si jejich práce a úsilí
• dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě, hrát fair
• uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítat společensky nežádoucí chování (např. lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu) chránit se před ním a v rámci svých možností se bránit jeho důsledkům (vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají)
• vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo)
• zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik
•  vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)
• orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí)
• zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.)
• vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý – jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.)
• všímat si změn v nejbližším okolí
•  porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že těmito změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem i životní prostředí doma i v mateřské škole
• mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě a ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí
• rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně
• pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.)

Klíčové kompetence:

Kompetence k učení

• K1 soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů.
• K3 má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách, orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije.
• K4 klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje: chce porozumět věcem a dějům, které kolem sebe vidí

Kompetence k řešení problémů

• K 9 řeší problémy, na které stačí, známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a nápomocí dospělého)
• K11 Při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích.
• K12 zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti.
• K14 chápe, že vyhýbat se řešení problému nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit

Komunikativní kompetence

• K17 dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)
• K23 ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit, má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku

Sociální a personální kompetence

• K27 ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje, v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku, je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy
• K31 je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem
• K32 chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou, dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování

Činnostní a občanské kompetence

• K33 svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat
• K 36 chápe, že se může o tom, co udělá rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá.
• K 41 spoluvytváří pravidla společenského soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu
• a chápe potřebu je zachovávat
• K44 dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské).

6.1.4 Blok – Putování za sluníčkem

Charakteristika Co nejvíce času budeme trávit venku v přírodě a na školní zahradě. V červnu se soustředíme na sportovní hry a soutěže, oslavíme svátek dětí, seznámíme se s naší planetou a světadíly a budeme se těšit na prázdniny.

Tematické celky:

Červen Těšíme se na prázdniny        podtémata:    Letíme celým světem

                                                                                   Zvířata ze ZOO                                                                                                                       Letní olympiáda

                                                                                   Loučení se školou                  

Záměry: sportovními činnostmi upevňovat fyzickou zdatnost dětí, prohlubovat všeobecné znalosti dětí o okolním i vzdáleném světě

Dílčí vzdělávací cíle

Dítě na jeho tělo

• uvědomění si vlastního těla
• rozvoj a užívání všech smyslů
• rozvoj fyzické i psychické zdatnosti
• osvojení si věku přiměřených praktických dovedností
• osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí

Dítě a jeho psychika

Jazyk a řeč

• rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnost, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)
• rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu
• osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)

Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace

• rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie
• rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)
• osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkcí (abeceda, čísla)
• vytváření základů pro práci s informacemi

Sebepojetí, city, vůle

• rozvoj schopnosti sebeovládání
• získání relativní citové samostatnosti
• rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit

Dítě a ten druhý

• osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým
• vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)
• rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních
• rozvoj kooperativních dovedností

Dítě a společnost

• seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije
• vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách
• vytvoření povědomí o existenci ostatních kultur a národností
• vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat
• rozvoj společenského a estetického vkusu

Dítě a svět

• seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu
• pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit
• rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách
• rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám

Očekávané výstupy

• zachovávat správné držení těla
• koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
• vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
• ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem
• vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.)
• zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.)
• mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, významu aktivního pohybu a zdravé výživy
• správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči
• pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
• vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady a pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách
• formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat
• popsat situaci (skutečnou, podle obrázků)
• chápat slovní vtip a humor
• sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech
• utvořit jednoduchý rým
• vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího)
• přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit
• zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi)
• chápat prostorové pojmy, elementární časové pojmy, orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase
• řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“
• nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným
• vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických) i ve slovních výpovědích
• vyjádřit souhlas a nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to vyžadují (v ohrožujících, nebezpečných či neznámých situacích), odmítnout se podílet na nedovolených či zakázaných činnostech apod.
• prožívat radost ze zvládnutého a poznaného
• zorganizovat hru
• uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (láska, soucítění, radost, spokojenost i strach, smutek, odmítání)
• být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem
• zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou,či dramatickou improvizací apod.
• navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat sním vhodným způsobem, respektovat ho
• porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad
• přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
• odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná
• dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla
• vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.)
• bránit se projevům násilí druhého dítěte, ubližování, ponižování apod.
• chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé
• začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti
• adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy i jeho běžných proměn (vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit se jimi, podřídit se rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu) a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody
•  vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení (v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí)
• dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě, hrát fair
• zachycovat skutečnost ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)
• vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)
• orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí)
• zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.)
• uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit (vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc)
• všímat si změn dění v nejbližším okolí
• mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí
• rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně
• pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.)

Klíčové kompetence:

Kompetence k učení

• K4 klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje: chce

porozumět věcem a dějům, které kolem sebe vidí

• K5 učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si

zapamatuje, při zadané práci dokončí, co započalo, dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům

Kompetence k řešení problémů

• K11 při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů, pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá

je v dalších situacích

• K12 zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti.

Komunikativní kompetence

• K16 ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog
• K 22 Dovede využívat informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává

(knížky, encyklopedie, počítač…)

Sociální a personální kompetence

• K26 dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování: vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost.

• K28 napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí.
• K29 spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti;

dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim.

Činnostní a občanské kompetence

• K 42 uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat, chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu.
• K44 dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské).

7. Evaluace a evaluační činnosti

Evaluační systém:

Základem je hodnocení na úrovni školy a na úrovni tříd.

Na úrovni školy se hodnotí podmínky MŠ, plnění cílů a záměrů ŠVP a práce pedagogického sboru. Na úrovni třídy provádí pedagog evaluaci témat, hodnocení pokroku jednotlivých dětí a hodnocení sama sebe.

7.1 Evaluace podmínek školy

Materiální podmínky

Kritéria hodnocení:

• prostory školy (jak vyhovují skupinovým i individuálním činnostem)
• nábytek, obměňování koutků, tělovýchovné nářadí, hygienické zařízení, vybavení pomůckami a materiálem, doplňování
• hračky (vybavenost, dostupnost, pravidla používání
• výzdoba školy (estetické uspořádání)
• zahrada školy (uspořádání prostor pro různé pohybové aktivity)

Průběžně – učitelky, ředitelka

Životospráva

Kritéria hodnocení:

• vyváženost stravy, skladba jídelního lístku, pitný režim
• dodržování zásad zdravého životního stylu a seznamování dětí s tímto stylem
• dostatek volného pohybu v MŠ a při pobytu venku – denní cvičení dětí
• respektování individuálních potřeb dětí v pohybových aktivitách, jídle, spánku, odpočinku, ale i vyváženosti činností

                   Průběžně – učitelky, ředitelka

Psychosociální podmínky

Kritéria hodnocení:

• respektování dětské individuality, navozování pohody, klidu, bezpečí, citlivého jednání a přiměřeného zatěžování dětí
• rovnocenné postavení všech dětí 
• dodržování určitého řádu podle předem stanovených pravidel 
• vydávání jasných a srozumitelných pokynů     
• vstřícná a empatická komunikace pedagoga    
• podpora dětí v samostatných pokusech, přiměřené ocenění dítěte 
• ve vztahu dospělého a dítěte nastolit důvěru, naslouchání, toleranci, ohleduplnost, zdvořilost, vzájemnou pomoc, podporu

Průběžně – učitelky, ředitelka

Organizační podmínky

Kritéria hodnocení:

• pružnost denního řádu, reakce na individuální možnosti a aktuální potřeby dětí
• věnování se pedagogů dětem a jejich vzdělávání
• uplatňování adaptačního režimu
• vyváženost spontánních a řízených aktivit, plánování činností podle potřeb a zájmu dětí                   
• dbát i na soukromí dítěte

Průběžně – učitelky, ředitelka

Profesní podmínky

Kritéria hodnocení:

• kvalifikace, odbornost pedagogů 
• sebevzdělávání pedagogů
• profesionální působení pedagogů - jako týmu

                                1x ročně - ředitelka

Spolupráce s rodiči

Kritéria hodnocení:

• na základě partnerství, oboustranná důvěra, otevřenost, vstřícnost, porozumění 
• možnost podílení se na chodu a dění ve škole, informovanost, spolupráce při akcích školy a mimoškolních aktivitách
• informovanost rodičů o dítěti, společný postup při výchově i vzdělávání – takt pedagoga

          1x ročně - ředitelka

Spolupráce s institucemi

Kritéria hodnocení:

• dobrá komunikace, ochota spolupracovat
• průběžné vyhodnocování akcí (poděkování v místním zpravodaji)
• sponzorské dary

          1x ročně - ředitelka

7.2 Evaluace výchovně vzdělávací činností

Evaluace témat                                  průběžně                    učitelky

Evaluace podtémat                           průběžně                    učitelky

Evaluace ŠVP                                      1x ročně                      učitelky, ředitelka

Osobní listy                                        průběžně                    učitelky, ředitelka

Dokumentace školy                           1x měsíčně                 učitelky, ředitelka           

Evaluace práce všech zaměstnanců  průběžně                   ředitelka                                                             

Evaluace školy                                   1x ročně                      učitelky, ředitelka

Evaluace tematických bloků:

Průběžně sledovat provázanost plnění rámcových, dlouhodobých cílů a záměrů. Podávat návrhy a opatření ke zkvalitnění pedagogické práce.

Sledovat, zda je u dítěte podporován:

• rozvoj osobnosti
• rozvoj samostatnosti   
• schopnost rozhodování        
• zájem dětí o činnosti     
• schopnost učení
• motivace pro činnosti  
• co se dětem líbilo 
• zda byl naplněn požadavek prožitkového učení    
• pestrost a vyváženost činností 
• pohotové reakce dětí na podněty

Evaluace cílů ŠVP:

• zda děti vedeme k samostatnosti v rozhodování a zdravému sebevědomí 
• zdokonalování komunikativních dovedností
• rozvoj prosociálních vlastností
• podporu přirozené dětské zvídavosti a experimentování  
• kladný vztahu k přírodě, enviromentální výchova 
• rozvoj psychické a fyzické zdatnosti       
• zdokonalování hrubé a jemné motoriky  
• kultivace estetického vnímání
• vztahu k místu kde dítě žije

Vyhodnocování individuálního rozvoje dítěte:

Pedagog:

• sleduje celkový rozvoj dítěte a jeho pokroky
• spolupracuje s PPP 
• vede záznamy o dětech (dbá na jejich důvěrnost)
• upozorňuje na úspěchy a případné nedostatky ve výchově a vzdělávání
• hodnotí denní činnost dětí
• hodnotí zapojení dětí do přípravy programu 
• vyhodnocuje oblíbené činnosti a návrhy – to co je pro děti nejzajímavější
• hodnocení dětí provádí 3x ročně do záznamových archů

7.3 Evaluace práce pedagogů i provozních zaměstnanců

Práce pedagogů:

• ústně při orientačních vstupech do tříd
• písemně a ústně při hospitacích
• při analýze v dokumentaci

Kritéria:          

• zda pedagogická činnost odpovídá filosofii školy
• respektování potřeb dítěte                                                                                                           
• jakým vzorem je pedagog pro dítě
• profesionalita, odbornost, další vzdělávání
• adaptační program
• plné věnování se dětem
• vyváženost činností
• plánování a příprava činností
• prostorové uspořádání třídy, obměňování koutků, nápaditost
• estetika prostředí třídy
• využívání prožitkového učení a zejména her při vzdělávacích činnostech                                                            

Práce provozních zaměstnanců:

Kritéria:                

• dodržování pracovní doby
• dodržování pracovního řádu školy
• dodržování vnitřních norem
• udržování prostor třídy a zahrady v čistotě a pořádku
• vztah k dětem
• spolupráce s kolektivem školy
• dodržování hygienických a bezpečnostních zásad 

7.4 Autoevaluace

Cílem je, aby kritéria hodnocení byla v souladu s cíli ŠVP. Hodnocení bude prostředkem k hledání optimálních cest ke vzdělávání dětí. Na základě výsledků vyhodnocení vlastní práce se pedagog rozhodneme, co je třeba přehodnotit, doplnit a jaké postupy využívat.

Oblasti evaluace:

• Hodnocení ŠVP (soulad s RVP PV, funkčnost ŠVP)
• Hodnocení výchovně vzdělávacího procesu (prožitkové učení, spontánnost dětí, tvořivost, převažující aktivita dětí, konkrétnost, komunikativnost, situační učení, každodenní prolínání vzdělávacích oblastí)
• Hodnocení bloků (zda umožňují dostatečně využívat metod prožitkového a situačního učení, co chybělo, k čemu je třeba se vrátit)
• Hodnocení podmínek vzdělávání (do jaké míry jsou podmínky naplňovány)
• Hodnocení a sebehodnocení pedagogů (postupy, tvořivost, improvizace)
• Hodnocení dětí (individuální pokroky)

Při sebereflexi se zaměřujeme především na to, co se děti naučily (hodnotíme děti), co se dozvěděly nového (hodnocení výsledků) a jakými postupy se nám podařilo dosáhnout daného cíle (autoevaluace).

Metody a prostředky pro hodnocení:  

• rozhovory
• každodenní vstupy do tříd
• diskuse
• hospitace
• rozbor
• pozorování – plánované i nahodilé
• třídní a školní dokumentace
• rozbor výchovně vzdělávací práce
• analýza bloků
• analýza dětských prací
• záznamy o dětech
• analýza vlastní pedagogické práce

Pedagogická evaluace

Je třeba průběžně hodnotit, zda jsou plněny všechny základní úkoly v souladu s RVP PV.

Pedagogové tvoří promyšleně týdenní plány, které průběžně hodnotí.

O rozvoji a osobních pokrocích každého dítěte jsou vedeny písemné záznamy, které jsou důvěrné, přístupné pouze pedagogům MŠ.

Systém hodnocení

Evaluační systém školy může být upravován a měněn v průběhu roku tak, aby pedagogům vyhovoval a byl prospěšný pro jejich následnou výchovnou práci.

8. Funkční gramotnosti

Oblast funkčních gramotností je zpracována v souvislosti s požadavky MŠMT. Problematika funkčních gramotností je v naší mateřské škole zařazena do oblasti vzdělávacího obsahu a klíčových kompetencí. Všichni pedagogové pravidelně zařazují všechny funkční gramotnosti do běžné vzdělávací práce,a to formou frontálních, skupinových, individuálních činností.

Funkční gramotnosti

• Předčtenářská gramotnost
• Předmatematická gramotnost
• Přírodovědná gramotnost
• Sociální gramotnost
• Informační gramotnost
• Seznamování s cizím jazykem

Předčtenářská gramotnost

Cílem naší MŠ je průběžně startovat, upevňovat a procvičovat dovednosti související s přípravou na čtení a psaní. Pedagogové se zaměří na rozvoj předčtenářských dovedností dětí všech věkových kategorií.      Do vzdělávací práce budou zařazovány činnosti jazykového, literárního a grafomotorického charakteru.

Dítě vedeme k tomu, aby umělo pojmenovat většinu toho čím je obklopeno, dovedlo verbálně komunikovat, rozuměno slovům a výrazům, aktivně si rozšiřovalo svůj slovník, mluvilo gramaticky správně, umělo své myšlenky, pocity a nálady formulovat do vět a vyslovovalo jasně a zřetelně.

(viz. Příloha  – Rozvoj předčtenářské gramotnosti) 

Předmatematická gramotnost

Cílem naší MŠ je podněcovat matematické představy dětí. Do vzdělávací práce budou zařazovány činnosti související s orientací v prostoru, matematickými představami a s řešením problémových situací.

Dítě vedeme k tomu, aby umělo rozlišovat znaky a detaily, kreslilo geometrické tvary, chápalo časové vztahy a umělo se orientovat v prostoru, v rovině, na ploše, chápalo základní matematické pojmy (více, méně, menší, větší, před, za, čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník), mělo vytvořenu představu o číslech a číselných řadách, umělo předměty třídit, řadit a porovnávat.

Enviromentální gramotnost

Cílem naší MŠ je podporovat rozvoj přírodovědné gramotnosti. Do vzdělávací práce budou zařazovány činnosti související s ochranou životního prostředí, environmentální problematikou, zdravím člověka a řešením problémových situací.

Dítě vedeme k tomu, aby umělo přijmout změnu a vyrovnat se s ní, mělo základní poznatky o světě lidí, přírody, kultury i techniky, mělo elementární povědomí o nutnosti ochrany přírody a znalo možnosti, jak aktivně přírodu chránit, uvědomovalo si možnosti ohrožení svého zdraví.

(viz. Příloha – Enviromentální výchova v MŠ)

Sociální gramotnost

Cílem naší MŠ je podpora sociálních a společenských návyků, postojů a gramotností. Do vzdělávací práce budou zařazovány činnosti podporující sebeuvědomování, sebeovládání, kooperací ve skupině, participaci na společném úkolu, respektování pravidel a navazování sociálních kontaktů.

Dítě vedeme k tomu, aby umělo respektovat předem domluvená pravidla, dokázalo se ovládnout a elementárně regulovat své chování, umělo vyjádřit svůj názor, souhlas, nesouhlas, dokázalo spolupracovat a být partnerem při hře, uplatňovalo společenská pravidla ve styku s dospělými i dětmi, dokázalo při hře vyjednávat, prosadit si svůj názor, dohodnout se, ustoupit, prosadit si svůj názor, zařadit se do skupiny vrstevníků.

Informační gramotnost

Cílem naší MŠ je seznámit děti se základními informačními technikami a možnostmi jejich využití.       Do vzdělávací práce budou zařazovány činnosti podporující práci

s encyklopediemi, (počítačem, internetem) a aktivity související s předáváním informací pomocí pošty, telefonů atd.

Dítě vedeme k tomu, aby vědělo, kde lze informace vyhledat (knihy, počítač, internet, televize, rozhlas)a jak je předávat (písemně, telefonicky, ústně).

Seznamování se s cizím jazykem

V mateřské škole probíhá výuka anglického jazyka formou zájmového kroužku v odpoledních hodinách jednou v týdnu.